Názory 2015

Milý kamaráde Aligátore,
Přestože již od skončení skvělého 40. Mohelnického dostavníku® uběhl nějaký čas, dovoluji si Tě jako jeden z jeho pravidelných návštěvníků oslovit dopisem, jehož několik předchozích verzí jsem v minulých měsících zahodil, protože stále dobře nevystihovaly, co jsem chtěl vyjádřit. Proto až nyní, jinak a možná věcněji.
Ze všeho nejdříve bych Ti chtěl poděkovat. Každý, kdo někdy zkusil cokoli zorganizovat, ví, jak nevděčná práce organizace často bývá. Ale také ví, jak životně je důležitá, protože bez ní by se lidé prostě nesešli. A setkání dobrých lidí s vírou v něco smysluplného, radostného a s respektem vzájemně vůči sobě je jedna z věcí, kterou současný složitý svět určitě potřebuje. Pro nás, kteří nejsme na Mohelničáku poprvé a začínáme již trochu něco tušit o těžkostech jeho organizačního pozadí, nejsi jen anonymní organizátor jakési kulturní akce. Vidíme Tě jako příkladného člověka, který po všechna ta léta vytrvale překonává těžkosti a to i v nelehké osobní a zdravotní situaci. Navíc se skromností sobě vlastní. Chci, abys věděl, že to víme a vážíme si toho. A že to ví i naše děti, což je možná ještě důležitější.
V Mohelnici letos mnohokrát zaznělo, že Dostavníku je třeba pomoci. Musím však říct, že od léta přemýšlíme, co může (nebo dokonce by měl) udělat obyčejný příznivec Dostavníku neznalý organizace hudební scény, abychom se zase někdy mohli sejít. Chápu, že je problematické odkrývat interní záležitosti organizačního zákulisí. Také se nepohybuji ve vrstvách, kdy bych mohl zajistit výraznější sponzorský dar nebo efektivně zapůsobit na místní nebo krajský kulturní úřednický aparát. Nicméně všichni máme kamarády, kteří mají kamarády a ti mají zase kamarády a pokud bychom alespoň tušili směr, čím by bylo možné jakkoli pomoci, snad nějaké možnosti objevíme.
Mohou se mýlit, ale osobně jsem například získal dojem, že se v posledních letech poněkud vytratila dřívější podpora města. Bylo by nanejvýš vhodné, aby si příslušní zúčastnění uvědomili, že je to právě Dostavník, který výrazně přispívá k tomu, že pro lidi mimo olomoucký region není Mohelnice jen jakousi (dnes již zpravidla projížděnou) zastávkou na železniční trati z/do Prahy.
Vím, že díky 40 letům vzpomínek na Mohelničák se řada lidí projíždějící Moravou naopak v Mohelnici v případě možnosti cíleně zastaví, což do Mohelnice přinese zase kousek i pro ni potřebného života. A to nemluvím o kulturních a duchovních hodnotách, které Dostavník mezi lidmi stále vytváří a obnovuje – byť to zní pateticky, je to prostě pravda. Refrén “No to se ví, zase se sejdem” vždy všem na konci léta dodá nové odhodlání začít znovu a tak, jak se má. Alespoň toto sdělení můžeme a chceme na příslušná místa ve větší míře komunikovat, snad si toho alespoň někdo všimne. Jen doufám, že to nebude kontraproduktivní a pokud by sis toto z jakýchkoli důvodů nepřál, respektuji to.
Snad mi dovolíš, abych také přispěl několika věcnými komentáři k organizaci Dostavníku, kterou jsi z mého pohledu dotáhl téměř k dokonalosti. Pro lepší obraz: píši z pozice člověka z ostravské party dřívějších trampů středního věku, starých příznivců Mohelničáku, dnes už převážně rodičů s malými dětmi, z mnoha hledisek zařaditelných do kategorie „střed“.
Uváděné názory tedy nejsou jen moje osobní:
– Uvědomujeme si, že výše vstupného za dospělou osobu je pro návštěvníky luxus. Pokud je snad někdo považuje za vysoké, stačí poukázat na průměrnou cenou jakéhokoli hodinového folkového koncertu, která bude jistě někde mezi 200-300 Kč. Pohled do ceníku ubytování ve stanu v ATC Morava je také poučný. Dostavník poskytuje prakticky stejné služby (voda, toalety, příp. kuchyňka v kempu) – pouze na druhé straně plotu. Z tohoto pohledu bych navýšení vstupného o několik set Kč za téměř třídenní akci nevnímal jako nelogický krok pokud to účetnictví Dostavníku pomůže. Na druhou stranu, volný vstup pro malé děti, které rodiče prostě berou s sebou všude, mnohým umožňuje přijet.

– V posledních letech se na Dostavníku objevila řada mladších a méně známých kapel, které dokážou vytvořit skvělou kamarádskou atmosféru a hrát dobrou muziku. A mimo jejich lokální působiště je téměř není slyšet, nebo o nich běžný člověk prostě neví. Například my (ostudy) jsme až letos na Mohelničáku takto objevili již ne zcela neznámou skupinu Marod z našeho města. Není tedy asi úplně nezbytné, aby v programu byly zastoupeny současně všechny tradiční a možná nákladné folkové stálice, pokud je to nad hranice možnosti financování. Samozřejmě nějaká tradiční lákadla v programu zůstat musí, možná by byla ale zajímavá i varianta menšího počtu takovýchto „hvězdných“ skupin s prodloužením času pro každou z nich,.

– Z pohledu financování akce také nevidím žádný smysl v pořádání ohňostroje – „blikátek“ nabízí současný svět více než dost a jeho souvislost s country nebo trampskou hudbou mi byla vždy utajena 😉

– Je skvělé, že program obsahuje i bloky pro děti. Přestože letošní pohádka Apači-Papáči svým provedením ani vzdáleně nemohla soutěžit s loňskou pohádkou od Funny Fellows, je to snaha, která se počítá. Snad bych jen trochu omezil „plastové“ indiány ;-), hodně vzdálené od původní reality.
– Dobrá organizační práce je vidět i na již tradiční mši svaté. Všiml sis, že každým rokem roste počet kamarádů, kteří se přišli jen “podívat”? Znám několik přátel, pro které dostavnická mše byla jedním z prvních kroků tímto směrem. I Tvá osobní aktivní účast na ni mši ji pro mnohé dodává na přesvědčivosti.

– Líbí se nám spolupráce Dostavníků (a tím i naší folkové scény) s TV Noe, z jejichž pracovníků také vyzařovala ochota dělat smysluplné věci (jak jsme mohli mimo jiné letos vidět při exkurzích do jejich přenosových vozů).

Pokud bude možné, abys s námi nasdílel, co mohou návštěvníci pro „svůj“ festival udělat, budeme vděčni. Například si dovedu představit, že by dobrovolníci mohli pomoci realizačnímu týmu s úklidem po akci, snad by organizace něčeho takového nemusela být příliš náročná (předregistrace dobrovolníků na WWW a řízení stabilními členy realizačního týmu – bývali Brontosauři jsou na takovéto akce zvyklí 😉
A pokud to zdraví jen trochu dovolí, hlásím se jako první. Možná je tato myšlenka velmi naivní a dokážu si představit, že řešíš věci zcela jiné závažnosti. V tomto případě budiž tento nápad jen demonstrací skutečnosti, že mnozí z nás by rádi pomohli, ale neví jak.
40 let organizace Dostavníku je úctyhodné dílo. Proto budeme plně respektovat, pokud by ses (i s ohledem na zdraví a rodinu, což má určitě přednost) rozhodl dále nepokračovat a nijak to neubere na naší úctě ke Tvé osobě.
Připouštím však, že všichni tajně doufáme, že tomu tak nebude a cesta k nějaké formě pokračování se najde.

Ahoj Pavle,
moc se omlouvám za zpoždění mailu, měl jsem hodně práce na knize, kterou vydáváme k mým sedmdesátým narozeninám v příštím roce.
Chtěl bych tobě a tvému týmu poděkovat za krásný festival Mohelnický dostavník. Byl jsem mile překvapen, kolik přišlo letos diváků a dojatý přijetím naší kapely. Ten závěr byl úžasný a nedá se zapomenout roky. Možná, že víš, že jsi ty a ještě malý zlomek dalších lidí, kteří přes všechny peripetie , podrazy, nedorozumění, závist a další nepěknosti, to s námi táhnete dál, že jste zůstali spolu s námi na lodi, kde se stále hraje tahle báječná muzika, ve tvém případě už čtyřicet ročníků.
Já jsem také míval divné nálady, chtěl jsem od muziky odejít, ale kdykoliv jsem si vzpomněl na diváky, kteří nás mají rádi, nikdy jsem to neudělal. A ty máš na Mohelnickém dostavníku báječné a věrné diváky, kteří přibývají, a kteří mi prosím promiň „ slíbili“, že se příští rok vrátí. Všechno jde a padá s člověkem, to mi věř. Přál bych si, i tobě, aby „Dostavník“ pokračoval v jízdě i v příštích letech. Lidé, kteří tam jezdí si to zaslouží. My ostatní muzikanti a zpěváci ti pomůžeme dobrou muzikou i dobrým slovem kdekoliv.
Dobrých věcí je v tomto smutném světě pomálu a setkávání diváků s muzikanty na Mohelnickém dostavníku je tak záslužná věc, že nevědoucí a nevěřící vůbec netuší, kolik obětavosti a práce jsi pro váš kraj vykonal. A my to víme, proto budeme vždycky s tebou.

Letošní Mohelničák byl skvělý, děkujeme za takovou bezvadnou akci, na kterou se zase příští rok těšíme.

Ahoj Aligátore, festival byl letos plný hvězdných kapel, čím víc by se dal oslavit čtyřicátý ročník dostavníku opravdu nevím. Muselo to být velké úsilí sehnat tyto kapely a jednotlivce na jeden víkend dohromady. My jezdíme na festival od roku 1987 bez vynechání jediného ročníku, byl to s mým manželem tehdy první víkend mezi trempy ( já trempovala, on ne) a nebyl rozhodně poslední. I když byl na vojně, našla se klička jak se dostat na festival, naše děti rádi jezdily do Mohelnice do osamostatnění a nejmladší jezdí stále (znáš ho osobně). Takže děkujeme moc za tvou píli a výdrž v pořádání festivalu a těšíme se na další ročníky a snad nás provedou dalšími roky společného života (v září jsme oslavili 25 let od svatby). Počasí také nemělo chybu, po dlouhé době jsme využili bazén v kempu i když na to moc času nebylo. Těší nás že kemp jen kvete k dobrému a město s krajem to podporují společně s festivalem.
Díky!!!!!!

Zdravím Aligátora. Neznáme se. Na dostavník jezdím už hodně let. Ani sám nevím kolik. To není důležité. Jezdím i na jiné festivaly. Třeba, dnes už zaniklá, zahrada v Náměšti. Folk – country je muzika, kterou žiju. Koncerty v zimě jsou fajn, ale není to venku v přírodě. Je mi moc líto, že Zahrada už není. Díky ní jsem měl možnost poznat spoustu folkařů a kapel, které bych nikdy neměl možnost poznat. Zvlášť na Moravě. Jsem ze Zlína. Když Zahrada skončila, tak mi najednou něco chybělo. A fakt hodně. Proto si strašně moc cením tvé práce a toho, že rok co rok se můžu těšit na Dostavník. Zase zažít skvělou atmosféru festivalu, lidí a muziky. Aligátore možná si trošku dokážu představit důležitost být zdravý pro tu spoustu práce s tím spojenou. Trochu jsi mě postrašil před asi dvěma roky, když Dostavník mezi nás nepřijel. Naštěstí jsi zase v pořádku. Chci Ti poděkovat za to, co pro nás děláš. Nevzdávej to. Být mladší tak Ti nabídnu pomoc.
Ale i přes věk (70) pokud budu aspoň trochu fit, rád do Mohelnice přijedu. Přeju Ti zdraví a zdraví a ještě jednou zdraví.

Ahoj Aligátore a celý Mohelnický dostavníku.
Velká poklona k tomu co pro nás už 40 let děláš se svým úžasným týmem. Hráli jsme po čtvrté za sebou na Duhové Scéně jako kapela KOFE@VLNA. Začali jsme ve dvou a jsem velmi rád, že už dva roky za sebou jsme mohli být jako velká kapela. Hrozně si tyto hraní užíváme a to díky tomu, že má MD skvělé publikum a my skvělé fanoušku. Bylo nám velkou ctí a radosti pro ně nachystat jako dárek DUHOVOU SNÍDANI. Fronta ke stánku byla po celou dobu našeho vystoupení.
Už jen tvá přítomnost scházela, ale pochopili jsme, že máš toho velmi kolem organizace a tak jsme ti mohli předat v soukromí náš dárek, který věříme, že potěšil a bude ti zdobit kousek tvé zdi v bydlení, nebo třeba garáže. Přejeme ti hodně dalších let ke skvělé organizaci a hlavně aby měl vždy Dostavník aspoň tolik návštěvníků, jako letos. Díky!

Přání Aligátorovi

Když jsem v roce 2006 poprvé poslal svoje animované filmy „ Malovaná pohádka“ a „Country“ na filmařskou soutěž Mohelnického dostavníku, netušil jsem, že se přehlídka trampské, country a folkové hudby v Mohelnici, stane pro mne srdeční záležitostí. Ono vlastně tehdy jsem, jako začínající amatérský filmař a také „foukač“ foukací harmoniky, byť jen takový ten domácí, koupelnový, netušil, co se vlastně skrývá pod pojmem Mohelnický dostavník. A ani v duchu by mě tehdy nenapadlo, že budu jednou aktivním účastníkem tohoto velkolepého svátku trampské, country a folkové hudby a že budu dokonce přímo na prknech, která znamenají folk, přebírat od „nějakého Aligátora“, dnes velkého kamaráda, ocenění za nejlepší amatérský film festivalu. Ale stalo se. A i když nejsem rozhodně pamětník, jezdím do Mohelnice, pravidelně, teprve 9 let, můžu s klidem říct, že Mohelnický dostavník se pro mne stal tradičním a dnes už neodmyslitelným a krásným zakončením léta a prázdnin.
Dostavník je prostě setkání obyčejných lidiček, toužících po klidu, po lásce, radujících se ze života, i když ten pro mnohé z nich není jednoduchý. Je zároveň přehlídkou krásné a upřímné muziky, která chytne za srdce a nikdy člověka nezklame. A jestliže předchozí ročníky byly úspěšné a přinesly radost mnoha lidem, kteří mají rádi nejen dobrou hudbu a film, ale i přátelská setkání, tak ten jubilejní, 40. ročník, byl vpravdě nádherným vyvrcholením ročníků předchozích.
Pro mne pak, jako třešnička na dortu, bylo velkým a milým překvapením, že můj film „Hřebík a kladivo“, který vyhrál filmařskou soutěž v roce 2012, skončil jako druhý ve velmi silné konkurenci filmů, které těšily diváky v minulých letech. Nádhernou atmosféru tohoto setkání podtrhlo i vskutku letní počasí, které ne vždy, v minulých letech přálo, třeba zrovna promítání filmů pod širým nebem. Nakonec v roce 2012, když se promítal můj film „Hřebík a kladivo“ lilo jako z konve.
Ani špatné počasí tehdy, ani nikdy před tím, neodradilo návštěvníky Mohelnického dostavníku od hojné účasti. A já věřím, že i když se obyčejným lidem přestane dařit a přijdou třeba „hubená léta“, plískanice, nezdary a smutky, tak Mohelnický dostavník tu bude i nadále jako jistota, že vše špatné se dá vzájemným porozuměním a láskou překonat a že dobrá hudba, dobrý film a dobří lidé, jako třeba Aligátor, nás smutků zbaví a pomohou nám vše špatné překonat.
A proto říkám: „Ahoj kamarádi, zase za rok na Mohelnickém dostavníku“!

V programu letošního Mohelnického dostavníku došlo k vzácnému vyvážení hvězd a objevů folkové scény. Vzhledem k jubileu (40. ročníku) tvořily podstatnou část programu recitály skupin a hudebníků, kteří k tomuto festivalu neodmyslitelně patří – Žalman & spol., Wabi Daněk, Kamelot, Hop trop, Poutníci, Druhá tráva a další. Vedle nich se však na pódiu naprosto přirozeně objevovala výrazná jména ze střední generace českého folku a trampské písně (Pouta, Marien, Tempo di vlak či čím dál populárnější písničkář Pavel Helan). Zvláštní místo pak v programu dostali zástupci nejmladší generace – dětské (či teenagerské) skupiny soutěžící o cenu diváků nebo nesoutěžní vystoupení nadějného mladého písničkáře Michala Horáka. Ostatně střídání či prolínání generací k festivalu patří v několika rovinách.
V programu se objevují skupiny, ve kterých rodiče hrají se svými dětmi (Marod), jindy hrají rodiče a děti v různých formacích, a tráví tak festival také spolu (Madalen – Vodníci). Velký smysl stále mají i tematické koncerty na Duhové scéně, ať to byl velmi slušně navštívený blok trampských kapel nebo pásmo recitálů kapel z Olomouckého kraje.
Mohelnický dostavník však nestojí pouze na formálním představování hudby na scénách. Na festivalu se hraje u táborového ohně, diváci se setkávají se svými oblíbenými hudebníky na různých místech v areálu, komunikují s nimi, dokonce si s nimi i neformálně zahrají.
Díky všem těmto programovým prvkům a především díky jejich vyvážení zůstává Mohelnický dostavník jedním z nejdůležitějších festivalů folkové a příbuzné hudby v ČR. Jubilejní 40. ročník pak jeho klady ještě v mnoha ohledech podtrhl a zvýraznil.

Jedna z nejpůsobivějších chvil na Dostavníku za bílého dne – koho Pozdrav po hvězdách nedojme k slzám a v kom Vlajka neprobudí dojetí, důstojnost a vážnost slavnostního zahájení, ten by musel mít srdce z kamene….
Aligátore, byl jsi skvělý organizátor a máš můj neskonalý obdiv a vděk. Dostavník pod Tvými křídly zatím nikdy nezklamal – a jsou chvíle, které mě vždycky dostanou …
Škoda, Aligátore, že jsem neměl tu příležitost přijít To taky osobně popřát na některé z pódií – tedy spíš tu odvahu – přes takovou spoustu kamarádů by se mi dík trošku omezené pohyblivosti (mám spondylozy bederní páteře, čili „prkno v zádech“) dostávalo trošku hůř…. Ale hlavně Tobě, a pod Tvými křídly všem, kdo zahráli a zazpívali u osadního ohně, patří můj největší dík, opravdu ten největší. Ahoj a díky nastokrát.

Mohelnický dostavník byl opravdu úžasný, byl jsem tu celé tři dny a opravdu pohoda a pohlazení na duši.
Známé ale i zajímavé kapely, senzační pořadatelé, krásné prostředí.., opravdu moc pěkné.
Přeji do dalších let, ať se vám daří udržet tento festival.

Aligátore , to se nedá popsat, to se musí zažít a kdo zažije, už musí jen a jen opakovat … a že opakujeme léta a pořád je to moc krásný a nezapomenutelný zážitek. Díky Tobě a lidí co již léta nám ostatním Dostavník organizují patří velké díky.
Ahoooj a těším se na další setkání na Dostavníku.

Jezdím na Dostavník teprve 11 let, ale začátek i konec Mohelnického dostavníku mě vždycky rozbrečí a to taky proto, že vzpomínám na kamaráda, který už tu s námi není. Díky Aligátore i za něj.

V nedělní hitparádě Rádia Proglas (v neděli 6. září 2015 v 19 hod. – Kolem se toč – 976. kolo hitparády) dal hudební redaktor za úkol posluchačům, aby složili básničku zadaná na slova “konec”, “panák” a “bazén” (je to podle nového CD Textové dílny Slávka Janouška, které se jmenuje Konec! Panáka! Bazén!). Do studia básničku poslala Lucia Nováková (pravidelná účastnice Mohelnických dostavníků) a zde ji Milan přečetl:
„Zakončení léta v Mohelnici
slunce ostře svítí na palici
panáka v tom vedru dá jen blázen
k ochlazení láká v kempu bazén.
Čtyřicáté dostavnické dění
chceme věřit, že poslední není
příštím rokem opět zazní v sadech
“No to se ví” sborem v jeden nádech.“

Ahoj Aligátore, moc děkuji za skvělou organizaci na Mohelnickým dostavníku, bylo to skvělé a opět nezapomenutelné.
Opět z toho budu čerpat a dostávat se do pohody, když si představím MD. Děkuji.
Ahoj a snad za rok se sejdeme.

Marcelko, Pavle a vlastně celá rodino. Bylo a je nám velkou ctí, být tolik let malou součástí vašeho velkého, čistého a poctivého snažení. Přejeme vám zdraví a pokud to půjde, tak sílu pokračovat dál.

Milý pane Nenkovský – Aligátore,
nejdřív Vám chci moc a moc poděkovat za úžasnou práci, kterou pro lidi už tolik let v Mohelnici děláte. Je to služba, kterou nelze ocenit slovy. Přesto DÍKY MOC za nás všechny, za to, že jste, a za to, co pro lidi a muziku děláte!
Proč se na Vás ještě obracím – kromě kapel jsme si za ta léta, co pravidelně jezdíme na Dostavník, hodně oblíbili i pana Součka a jeho moudré poznámky. Už několik let si říkám, že bych se s tímto člověkem ráda poznala víc a popovídala si o jeho názorech. Proto bych Vás chtěla poprosit, zda byste byl tak laskav a dal mi na pana Součka nějaký kontakt (adresu/email). Byla bych Vám za to velmi vděčná. Děkuji Vám za vstřícnost a přeji Vám, ať Vám slouží zdraví a máte spoustu chuti, sil a odhodlání do Vaší práce.

Pavle,
doufám, že už sis odpočinul, dospal se a načerpal nějaké nové síly po, mírně řečeno, intenzívním víkendu 40. Mohelnického dostavníku a po všem, co tomu předcházelo. Doufám, že milé a příjemné pocity už definitivně převažují nad starostmi a nepříjemnostmi, kterým nebylo možné se vyhnout. Každopádně věřím, že hrdost otce, který svoje dítě od prvních krůčků dovedl až ke 40. narozeninám, je povznášející. Že dítě, kterému jsi věnoval přes 40 let volný čas, péči, možná i zdraví, které jsi od prvních krůčků podporoval, bránil a ochraňoval, utvářel a směřoval, že tohle dítě se Ti letos snad více než kdy předtím odvděčilo úspěchem, vyzrálostí a ryzím charakterem. Vychoval jsi ho dobře – chvála a díky mluví za vše. Velkou úklonu Tobě, Tvojí ženě Marcelce i všem lidem, které máš okolo sebe. Je uklidňující vědět, že i přes realitu všedních dnů existuje alespoň jeden víkend v roce někde v Mohelnici „mimořádný svět“, který pro spoustu lidí může znamenat více, než cokoli jiného. A to, prosím, rozhodně neber jako něco zavazujícího, ale hlavně jako dík za jednu z mála léty prověřených jistot. Tak snad už jen neskromné přání, aby měl Mohelnický dostavník i dál svoji cestu otevřenou… Hodně štěstí, zdraví a doufám brzy na viděnou!

Ahoj Pavle, díky moc za prostor na sobotním galakoncertu. Tolik CD jako u vás po koncertě jsme letos ještě neprodali. A atmosféra celého sobotního večera byla úplně super. Pokud budeš chtít pokračovat v dalších ročnících, slyšel jsem, že koketuješ s myšlenkou, že 40. Dostavník byl poslední, rád ti zase nějakou drobnou mincí pomůžu. Děkuji ti za celý Pozdní sběr.

Děkujeme kamarádům za první fotky a pořadatelům za perfektní organizaci festivalu.

Ahoj, kamaráde!
Doufám, že již ožíváš po tom nářezu festivalu. Pro mě to byly chvilky setkání s dobrou písničkou, hudebníky, kamarády. Díky Bohu za počasí, které probudilo k účasti velký počet účastníků. Překvapil mě velký počet rodičů s dětmi, které kromě jiného výtečně potěšila
nedělní pohádka Apači – Papáči, a která i nás, dospěláky přenesla na chvilku do světa dětí. Díky za vystoupení kapely BPT Zlín v loštickém kostele v pátek večer. Přítomni je nechtěli pustit za scény, protože je chytli svým vystoupením za srdce. Mše svatá v neděli ráno byla sloužena za všechny živé i zemřelé účastníky všech předešlých ročníků festivalu. S P.Martinem jsme rozdali asi 160 sv. přijímání a pár minut před začátkem mše vyzpovídali dva penitenty. Pozdravuji taky Marcelku a všechny z realizačního týmu, zvlášť děvčata z maringotky, které se obětavě staraly o občerstvení muzikantů. Díky za perfektně připravený program a přeji zvládnutí “úklidu” faktur … Ať odpočineš a načerpáš hodně duchovní mízy na oblíbené pouti v Žarošicích a na Stříteži! Žehnám tobě i tvé rodině!

Ahoj Aligátore
Až ze statistik Mohelnického dostavníku jsme se dozvěděli, že máme tu čest být již 22 let jeho součástí. Zažili jsme na něm spoustu skvělých chvil a probdělých nocí. Nebylo tomu jinak ani letos. Mohu říct, že Mohelnický dostavník je fenomén. Je mnoho festivalů zaměřených na tento žánr. Vznikají a zanikají, mění svou koncepci. A mimo tento proud je Mohelnický dostavník. Zůstává svůj. Měl své kritiky, kteří věděli, jak by to dělali „líp“ kdyby to dělali…. Jenže… tak jak jsi nastavil koncepci Mohelnického dostavníku před 40 lety tak funguje dodnes. A letošní ročník je toho důkazem. I jako vzkaz všem kritikům. Ten kdo nikdy nepořádal žádnou akci si nedokáže ani představit, co vše je potřeba zařídit a řídit. U tohoto festivalu se všechny nitky však sbíhají u jediného člověka. U tebe. Kdy souběžně řešíš s mobilem u ucha změnu požadavků hlavního hosta a plnou ToiToi-ku. A když díky počasí je bilance Mohelnického dostavníku v červených číslech tak sáhneš do svých kapes. Děkuji tobě i tvému týmu, že to nevzdáváte. Že jste z Mohelnického dostavníku udělali to, co je. Akci, která dělí rok na „před Mohelnickým dostavníkem“ a „po“.

Nedovedu si představit, že by Dostavník nebyl, za celou dobu trvání jsem vynechala 2x. Pamatuji úplné začátky, jak jsme na první Dostavník lákali lidi, aby se přišli podívat. A taky jsem za celou dobu přivedla spoustu kamarádů, kteří se na Dostavník stále rádi vracejí.

Ahoj Kamaráde Aligátore. Ďakujem za všetko, za koncert, za cenu úžasnú, moc si to vážime: Budem na to dlho vspomínat a je to pre mna česť takto Ti môcť napísať. Ďakujem. Dufam že sa pohádka páčila. Krásne dni a mnoho energie, ale aj oddychu Ti želám.

Ahoj Pavle,
omluvil jsem se Tvé milé ženě a zmizel po anglicku, protože už mně nechtěly nosit nohy. Ještě jsem chvíli pobyl ráno na mši (abych viděl, jak to dělá konkurence), ale pak mně opustily síly. Dojel jsem domů na cucky, ale taky spokojený s tím, jak Gala dopadlo. Pevně doufám, že Tvoje finální pocity budou podobné – a moc děkuju, pokud jsem mohl být „čtyřicítce“ nápomocen. Říká se o Prázdninách v Telči, že je to způsob života; dopustím se tedy názoru, že Mohelnický Dostavník odráží Tvůj způsob života – a může být, že se mnohým stal vzorem. Pozdravuj svůj kruh bezpečí, mějte se pěkně, zasloužíte si to jako málokdo.

Milý Aligátore! Měl jsem možnost být členem skvělé party pořadatelů pod Tvým velením jen poslední dva roky, ale jsem velice rád, že se tak stalo! Moc doufám, že najdeš síly pokračovat dále, že se nenecháš otrávit lidmi, kteří nepřejí tomuto úspěšnému festivalu… Letošní divácká účast dala najevo, že si lidé přejí, aby dále mohli do Mohelnice jezdit za skvělou hudbou, aby se tam mohli potkávat se známými a kamarády.

Tento víkend se Self Made účastnil festivalu Mohelnický Dostavník. Byla to pro nás obrovská čest, že jsme si zde mohli zahrát a nakonec se nám podařilo získat cenu diváků (dostavnické hvězdičky), cenu náměstka Olomouckého kraje a od Aligátora i krásnou sbírku motýlů. Atmosféra celého festivalu byla naprosto fantastická a všichni jsme si festival moc užili. Byl to neuvěřitelný a překrásný zážitek, za který všem moc děkujeme!

Ahoj Pavle, na festivalu nebylo moc času, chtěl jsem Ti za Cross Country moc poděkovat. Hraní na Dostavníku jsme si moc užili a vážíme si toho, jak dlouho a dobře to děláte. Rádi si zase zahrajeme, kdykoli, kdekoli… ať Ti slouží zdraví a těšíme se na další setkávání.

Len osobný postreh šiestich osôb, ktoré ochutnali obsah hrníčku Mohelnického zelňáku. Mnnnnňáááám , ach to je jaj fantastické. Najprestížnejšia cena z Mohelnickeho dostavníku 2015 je uz doma. Děkuji za ocenění a za fenomenální koncert v sobotu večer.

Dobrý den, ahoj. Chtěl bych Vám alespoň touto cestou poděkovat za nádhernou atmosféru na Mohelnickém Dostavníku, která je bezesporu výsledkem Vaší tvrdé práce. A chtěl bych Vám popřát mnoho úspěchů v životě ,pevné zdraví a hodně síly do dalších ročníků. Díky moc ….

Dobrý den,
chci se přidat k (jistě spoustě) ostatních spokojených účastníků a moc a moc Vám i celému týmu poděkovat za (opět) nádherný víkend. Jediný problém, který jsme museli řešit byl, kterou scénu zrovna budeme sledovat. Nebo kdy budeme jíst – přestávky na nazvučení jsou někdy prostě krátké …. a bylo jen málo kapel, které jsme dokázali oželet.
Opravdu, každý z nás čtyřech si v dané chvíli našel to svoje. Já za sebe jsem se těšila nejen na klasické folkové hvězdné stálice, ale taky třeba na Funny Fellows. Přiznám se, tuhle muziku vůbec, ale vůbec neposlouchám, nelíbí se mi, ale tihle chlapíci z ní dokážou udělat takovou šou, které se prostě nedá odolat. Vloni jsem je viděla poprvé, víceméně náhodou jsme neodešli. Letos už jsem se na ně těšila dlouho dopředu. A opět nezklamali.
MOC taky děkuju za noční pohlazení na duši v podobě vystoupení Roháčů a Wabiho Daňka. Po tom celoodpoledním a večerním nářezu to bylo přesně to pravé, co v té chvíli mělo zaznít.
A ještě jednu věc bych chtěla zmínit. Asi se o ní moc nemluví – v souvislosti s Dostavníkem, ale postupem času (a přibývajícího věku) ji vnímám stále víc. Dostavník nám jako rodině dává možnost užít si společný víkend, pohodový, klidný, kdy na sebe máme čas, společně se bavíme a taky společně pak celý rok vzpomínáme na Dostavnické koncerty a zážitky. Nemusím se asi moc dlouho rozepisovat o dnešní neskutečně uspěchané době, kdy jako rodiče nemáme na děti čas – ačkoliv bychom moc chtěli … Poslední srpnový víkend je i v tomto směru úžasnou světlou výjimkou. I když náš 16-ti letý synek s námi letos odmítl jet – zkrátka preferuje jinou muziku – nejen další dva (18-ti letý syn a 20-ti letá dcera), ale i ta nejmenší, pětiletá, se Dostavníku nemohla dočkat. Když jsme jí cestou do Mohelnice vyprávěli, jak si babička myslela, že by Lenča raději zůstala u ní než jela s námi, začala se smát: „Jéje, to né. To se babička spletla, že?“ Pravda, sice nesleduje až tak soustředěně muziku (i když něco už taky samozřejmě zná), ale zase má své priority. A pohodoví rodiče, které má pro sebe celý víkend, k nim určitě patří. I za tuhle příležitost moc děkuju.
Tak trošku těžko se píše o něčem, co už 11 let vnímáme jako superzávěr prázdnin. Ať leje nebo jsou tropy, nebo něco mezitím, neumíme si jiný konec prázdnin (a zároveň naší dovolené, kterou si plánujeme právě přes Dostavník) představit. A jsem ráda, že jsme kolem sebe našli spoustu a spoustu lidí, kteří Dostavník vnímají úplně stejně. Po té době už začínáme některé tváře jinak anonymních lidí vnímat jako známé a i nás letos zastavilo několik lidí, jakože odkud jsme, že si nás pamatují, že jezdíme každý rok.
Když jsem na Bouzově letos dostala „Dostavnický Times“, okamžitě jsem se podívala na zadní stranu. Hodně nás ta čtyřicítka strašila …. před nějakou dobou jste řekl, že byste chtěl udělat 40 ročníků. A vyznělo to tak, že potom končíte.
Termín dalšího ročníku tam nebyl …. umím si představit, kolik práce, nervů, probdělých nocí za tímhle úžasným víkendem stojí. Kolikrát jste musel zažít zklamání a bojovat s pocitem, že by bylo nejlepší s tím prostě seknout. Nebo možná ani neumím, určitě toho všeho bylo mnohem víc.
Ale věřte, vytvořil jste něco naprosto jedinečného, v naší době a zemi doslova neskutečného. Byla by obrovská škoda, kdyby Dostavník skončil. Mluvili jsme i s některými lidmi z Vašeho týmu. Ani oni si nedokážou představit, že by příští rok na konci prázdnin „neměli co dělat“.
Proto se chci přidat ke všem těm přáním, která na letošním Dostavníku zazněla z pódia, a která, jak věřím, jste ještě ve větším množství slyšel mimo pódium a četl v mailech. A ještě uslyšíte a budete číst: já i celá naše rodina si moc přejeme, aby další ročník(y) byl(y). Abychom zase měli příští rok kam jet na konci dovolené. Abychom zase měli možnost užít si tento víkend spolu, nerušeně, se skvělou a zároveň hodnotnou zábavou. Abychom se opět měli kde zotavit po předcházející aktivní dovolené někde na našich horách. Neboť i tuto funkci pro nás Dostavník zastává 😀
Zkrátka Vás moc a moc prosím: pokud Vám to jen trošku dovolí zdraví a najdete aspoň pár ochotných lidí, vytrvejte …. omlouvám se, ale líp to říct prostě neumím.
Mějte se moc krásně, přeju Vám, Vaší rodině i kamarádům – organizátorům hodně zdraví, sil a neutuchající nadšení!!

Budějovice České, mimořádně pozorné a hezké. Moc děkuji za diváckou podporu. Na Slovensku bylo fajn. Jen se ty přehlídky, včetně Loděnice v Piešťanech, mění v cosi jiného. Snad jen ten Mohelnický Dostavník zůstal věren původní myšlence žánrové přehlídky. Jinak to všude začíná vypadat spíše jako na dožínkách. No a na těch jsme nikdy hrát nechtěli. Ožralému blbovi se toho moc sdělit nedá. Snad jen, aby usnul, zavřel hubu a nerušil ty, kteří chtějí poslouchat.

Průřez sobotní a nedělní částí festivalu. Byl to super víkend a očistec duše. Všem co se na jubilejním 40-cátém ročníku podíleli i těm bezejmenným patří obrovský dík.Všem účinkujícím kapelám taktéž.

40. MOHELNICKÝ DOSTAVNÍK® – sluší se poděkovat.
Pavle Aligátore Nenkovský děkujeme, že jsi Dostavník vypiplal, přivedl k dokonalosti a taky za to, že jsi nás na něj opět pozval – takový víkend se dá zažít jen jednou v roce a to pouze na Dostavníku.
Josefovi Mlokovi Grimovi – děkujeme za krásná slova a duševní podporu. Jsi našim strážným andělem.
DIVÁCI – veliký dík za důvěru a skvělou atmosféru! Předali jste nám spoustu energie a my se Vám ji pokusíme zase vrátit. Těšíme se na Vás moc na další akci.
Pořadatelé – opět skvělá práce a velká opora Aligátorovi
MISTŘI ZVUKU – díky za nádherný zvuk.

Cenu Proglasu „Za krásu slova“ na 40. Mohelnickém dostavníku dnes převzal z ruky Martina Holíka (spolužák z gymplu) zpěvák, textař a překladatel Robert Křesťan. Gratulujeme!
40. Mohelnický dostavník se vydařil! Díky, Aligátore & spol.!

Sedím doma u kafe, mám plnou hlavu Dostavníku. Krásné pocity. Asi to bude znít jako klišé, ale moc a moc si vážím diváckého ocenění, kterého se nám dostalo.
Jen těžko se dá vyslovit pocit, jenž mne zaplavuje. V každém případě je nádherný.
To je to nejkrásnější, co jsme od Vás mohli dostat. Děkuji Vám všem z celého srdce. Pokusím se, nezůstat Vám to dlužen.

S úctou a pokorou velký dík za další ročník Dostavníku!

Velký dík, bylo to naprosto skvělé …. za rok ahoj!

Velký dík, za všechny skvělé akce.

Díky Aligátore, bylo to úžasné, ještě teď mi znějí některé písničky v hlavě a Bouzov večer super. Tak zase za rok.

Velká akce a velké DĚKUJI. Pavel Aligátor Nenkovský, úžasný kamarád. Ahoooj!

Děkuji za překrásný Dostavník a smekám. Přeji hodně zdraví a síly do dalšího ročníku. Na to, co jsi pro nás Aligátore udělal slova díků nestačí. Ale bylo to krásné, díky, díky a veliké Ahóóóój.

Děkujeme za opětovné milo, příjemno a krásno. Vždy je tu úžasně.

…ono to je pokaždé tolik tváří,tolik setkání a hovorů na malém okamžiku… a když se pak člověk rozkouká, už Tě Aligátore nemůže najít a nebo nechce rušit… Zkrátka a dobře – moc mě mrzí, že jsme se potkali jen na vteřinu a jedno slovo ahoj … Chtěl bych Ti opět moc poděkovat za celou Marien, jednak za pozvání a prostor, ale hlavně za to, jak se Ti daří sezvat na jednu hromadu takové množství stejně smýšlejících lidí. Publikum na Dostavníku je jedinečné, takový pozoruhodný organismus, stejně smýšlející, naslouchající a řvoucí. Trošku jsme si letos neporozuměli se zvukem, ta basová bedna uprostřed nám házela vazbu na kontrabas, takže půlku našeho bloku jsme měli na place dost velkej hučák a zvukařům se to nedařilo odladit, ale ani nepohoda na pódiu nám nezabránila v tom si to jako muzikanti užít a cítit se trošku jako hvězdy … občas to člověk v téhle hudební branži potřebuje zažít, na velké stage, před tolika lidmi a moc podobně hezkých akcí už není. Kouzelný byl recitál na Bouzově. Člověk pak má pocit, že to naše hudební počínání má nějaký smysl….bylo to moc fajn… opět. Hluboké díky a hodně zdaru, štěstí a síly do dalších čtyřiceti ročníků.

Ešte raz dakujeme za krásne prežité dni a za všetko čo si pre nás udelal…. tešíme sa na ďalší ročník …

Na Mohelnický dostavník jsme vždy rádi vzpomínali, ale kam se dostal za těch 40 let pod taktovkou Aligátora je až neuvěřitelné. Jsme nadšení, že jsme mohli být u toho! Díky všem, se kterými jsme se setkali po létech i zcela poprvé.

Blahopřejeme k úspěšnému 40. Dostavníku!!! Mějte se Aligátore s Marcelkou hezky, ano?

Aligátore obrovsky dík a poklonu za to co vše děláte. Bůh vám žehnej.

Děkujeme za krásné víkendové zážitky a přejeme Dostavníku a tobě Aligátore jen to nejlepší, hlavně Boží požehnání a spoustu dalších krásných Dostavnických ročníků.

Ahoj kamaráde. Děkuju za sebe a všechny kdo si užívali báječný víkend s tvým „dítětem“. Díky. A pokud jsem si správně vyložil občasné povzdechy moderátorů, nabízím ti pomoc při organizování dalšího ročníku. Sice nevím jak, ale to bys určitě uměl vysvětlit. Každopádně pokud bys potřeboval a chtěl, nabízím sám sebe. Ještě jednou díky a ahoj.

Bylo skvělé a nejskvělejší byla Alibaba!

Přejeme hodně štěstí, snad zdraví dovolí a už v pátek 28.8.2015 Ahooooooooj“
Držíme pěsti, tak jak rok co rok, těšíme se na „Sklíčko“. Těšíme se i tak, třebas to vyjde….
Zdraví Petra, Staňa a Filípek s Nelinkou Hanáčkovi
Mějte se a krásný hlavně klidný „dostavník“. Je to krása, kdo nezažil, tak neví o co přichází.

Děkuji mnohokrát vlídnému rádiu Proglas a Vám Pavle za NEJSRDEČNĚJŠÍ provedení vstupenky. Je dokonalá, nikdy jsem se ani s podobnou vstupenkou nesetkala a to jsem jich v ruce držela opravdu hodně.
Budu moc těšit na setkání a boží hudební zážitky.
Stálé zdraví minimálně dalších 40.let Vám přeje Dana a synové, kteří díky výhře ušetří na cestu na úžasný MOHELNICKÝ DOSTAVNÍK.

Pro Aligátora:
Bez Vás by Dostavník nebyl, patří Vám za to velké poděkování a vzhledem k tomu, že na tento festival jezdíme už roky, nedovedu si představit, že by nebyl. Letos se moc těšíme i na Bouzov a na skupinu Marien, jsou to naši kamarádi i přesto, že bychom jim mohly dělat matky. Takže vydržte, přejeme Vám pevné zdraví a hlavně chuť do organizování.
Těšíme se na viděnou.

Mohelnický Dostavník patří mezi naše nejoblíbenější akce. Ten si prostě nenecháme ujít. Čtyřicet let je dlouhá doba a Aligátor „vychoval“ toto dítě do krásy. V srdcích kapely Marod jsou oba, Dostavník i Aligátor hluboko usazeni na těch nejčestnějších místech. Zdravíme ještě naposledy z LA a za dva týdny se moc a moc těšíme na vidění s Vámi všemi v Mohelnici.

40. Mohelnický dostavník® 2015
Ani neviem ako začať , ale týmito pár riadkami chcem vyjadriť úprimné poďakovanie organizátorovi Mohelnického dostavníka, obetavému a pracovitému chlapíkovi Pavlovi Aligátorovi Nenkovskému a tiež kapele Smolaři z Mohelníc. Vďaka za festival, ktorý prežil socializmus aj ranný kapitalizmus, prežil celé dve generácie a preto si zaslúži veľký obdiv a úctu nás všetkých, ktorí navštevujeme Mohelnici hlavne kvôli jeho neopakovateľnej atmosfére. Tu sa stretávajú rôzne hudobné žánre, kapely, priatelia, rodiny aj rôzni ľudia, jednoduchí či intelektuáli, aby si potešili svoje srdcia aj uši peknou muzičkou a viem, že každý si to svoje obľúbené na Dostavníku aj nájde. A keď príde čas lúčenia, viacerí si spomenieme na známu pieseň od kapitána Kida – No to se ví, zase se sejdem ….. a my sa sem opäť radi vraciame či už v myšlienkach alebo osobne. Country & bluegrass kapela Vodopád z Brezna sa na Mohelnickom dostavníku prezentovala až 16 krát. Spočiatku to boli prvé vystúpenia s malou dušičkou v súťaži skupín, kde nás neuveriteľným spôsobom dokázal uvádzať a zbaviť sa trémy moderátor Josef Mlok Grim. Potom nasledovali recitály na Mohelnickom námestí či účinkovanie na tradičných country báloch. Nočné jammovanie pri chatke nám dokonca pomohlo do kapely prilákať aj nášho dlhoročného stáleho hosťa a hráča na fúkacie harmoniky Jopeho Formana. Až tri krát sme mali tú česť pokrstiť naše nové hudobné CD práve na scéne Mohelnického dostavníka. Naša 33 ročná kapela vystupovala na mnohých domácich či európskych festivaloch, Mohelnický dostavník však považujeme za najlepší festival a sviatok hudby, priateľstva a porozumenia. Záverom chcem za celú kapelu Vodopád poďakovať organizátorom, moderátorom, všetkým hosteskám, zvukárom, fanúšikom a kamarátom za ich doterajšiu priazeň a podporu, ktorú nám prejavovali pri našej účasti na tomto unikátnom festivale. VIVAT MOHELNICKÝ DOSTAVNÍK !!!

Dear Pavel (Dear Paul, Dear Aligator!)
At the beginning of this year 2015 we (Trees and Peter, Brunhilde (daughter) and Gert-Jan (son-in-law)) take the opportunity to wish you all the best for this year. We wish you all the blessings of health, happiness and many lucky moments. We wish you lots of succes with the organisation of Mohelnicky Dostavnik 40 years! We (the four of us) are planning to be there!!
This is also the right moment, to thank you for the surprise you presented us at the Mohelnicky Dostavnik last year just before the end of the festival. It was really a big surprise to be honoured for visiting the festival during 10 years. It was amazing! We could’nt imagine that such a surprise was created for us!! We also want to thank you for the pictures you sent by e-mail. Now we have not only the memory of this special moment, but the pictures as well! At the end of this letter we want to let you know how we appreciate your feelings for us and want to say to you: Thanks! …. and we’ll meet again. We say with pleasure (as we have learned): No to se vi, zase se sejdem!!
Peter en Trees van Wijk

Překlad:

Milý Pavle (milý Paul, milý Aligator!)
Na začátku roku 2015 přejeme ti my (Trees a Peter, Brunhilde (dcera) a Gert – Jan (zeťák) všechno nejlepší pro tento rok. Přejeme ti požehnání zdraví, štěstí a mnoho šťastných chvil. Přejeme ti hodně úspěchů při organizování 40. Mohelnického dostavníku®. My čtyři plánujeme být při tom!
Toto je rovněž ten pravý okamžik k tomu, abychom ti poděkovali za to překvapení jak jsi nás představil na Mohelnickém dostavníku minulý rok, těsně před ukončením tohoto festivalu. Bylo to pro nás skutečně veliké překvapení být poctěni za navštěvování festivalu těch deset roků. Bylo to obdivuhodné! Neuměli jsme si představit, že by takové překvapení bylo připraveno jen pro nás!! Chceme ti také poděkovat za ty obrázky, které jsi nám poslal e-mailem. Nyní tedy máme nejen vzpomínku na tyto zvláštní okamžiky ale i fotografie! Na závěr tohoto dopisu ti chceme vyjádřit ocenění toho, jak jsi se k nám choval a chceme ti jen říct: : Díky! …. a setkáme se opět. S radostí si říkáme (jak jsme byli poučeni): No to se ví, zase se sejdem!!

Fotografie najdete zde