Názory 2011

Milý Aligátore,
vřele děkuji za báječný mail, hned jsem ho také přeposlat Ebicyklu. S dovolením zasílám pár fotek, Vám nedalekých Jeseníků, odkud jsme před pár lety do Mohelnice s Ebicyklem přijeli. Mrkl jsem na web Mohelnického dostavníku a koukám, že chystáte další ročník, což je potěšující a lákavé i pro moji bluegrass-countryovou kamarádku.
Aligátore, přejeme Ti nejen v roce 2012 kopu zdraví, jsme rádi, že je Ti lépe, a že tolik lidiček potěší další Mohelnický dostavník,na který se těšíme. Myslím, že Dostavník bez Aligátora je jako Ebicykl bez Hejtmana (J.G), prostě „slabé kafe“. Prostě, kdoví, jestli by se vůbec a jak často uvařilo. Mile překvapen jsem fotkou vašeho Mohelnického betlému. Přejeme Tobě a celému týmu dobrou podporu, úspěchů, štěstí a ještě jednou hlavně to zdraví.
Když se někde zmíním o Mohelnickém dostavníku, vždy vzpomenu heslo z webu MD: „No to se ví, zase se sejdem“.

Držím palce, aby zdravíčko bylo lepší a za rok jsme se zase mohli na tuhle krásnou akci přijet podívat. Drž se Aligátore.

Ahoj kamaráde. Celou cestu do Mohelnice jsme se v autě o tobě bavili a vzpomínali na Dostavník. Jsme rádi, že se ti zdravíčko vrací a přejeme velmi brzké a úplné uzdravení. Na Dostavníku si velmi rádi zase zahrajeme a už teď se moc těšíme. Měj se pohodově a buď opatrný,Dobrých přehlídek ubývá. My muzikanti tě potřebujeme.

Ahoj Aligátore, celá rodina Eberova Ti drží palce, aby jsi se brzy uzdravil.

Dobrý den, je mi upřímně líto vaší nemoci. Doufám, že se brzy uzdravíte a na Mohelnickém dostavníku 2012 budete znovu jiskřit radostí a štěstím jako v předchozích ročnících. Takže… Hodně zdaru do budoucna… Držím palce !

Milý kamaráde Aligátore.
Jelikož nadchází tradiční doba Mohelnického dostavníku, rád bych Vám jako jeden z anonymních stovek účastníků mnoha ročníků alespoň upřímně popřál zdraví, sílu, požehnání shůry a a radost ze všeho, co jste doposud udělal, děláte či dělat budete. Mohelnický dostavník pro mne osobně po více než 15 let byl nejen hudebním festivalem, ale ve stejně vzacným místem setkání starých kamarádů, lásek, duchovním svátkem a příležitostí k obnovení mnohých krásných vztahů. Děkuji a doufám, že Vám situace dovolí ve Vaší obdivuhodné práci a tradici pokračovat.

Dobrý den. Přeji Vám brzké uzdravení a zotavení a společně s Vámi věřím, že Dostavník bude dále pokračovat…. PS: to jste mě opravdu zaskočil, copak nemáte nikoho, kdo by Vám pomohl a jednou tuto štafetu po Vás přebral a pokračoval v organizaci tohoto jedinečného a už tradičního festivalu ? Je škoda, že organizace padá na bedra jednoho člověka, čeká Vás tedy ještě hodně práce s výchovou svého nástupce a snad se to i podaří – přeji ještě jednou hodně zdraví, sil a odhodlání.

Ahoj milý příteli, každý rok slavím Dostavník jako svoje narozeniny. 3.9. budu slavit 37 let. Přeji spoustu sil, abych s Dostavníkem oslavil alespoň 70. narozeniny.

Ahoj Aligátore, děkuji ti za prozatímní ročníky „Mohelničáku“, kterých jsem se zúčastnil. Na dostavník jsem poprvé přihrčel v roce 1986, a od té doby jezdím teď už i se svými dětmi. Člověk by nevěřil, jak skutečnost, nad kterou nikdy neuvažoval – a to že konec prázdnin neprožije v znění oblíbené muziky, obklopen lidmi stejného vyznání životního stylu, udělá v duši prázdno. Děkuji ti za ty chvíle strávené na tvém Mohelnickém dostavníku. Přeji ti spoustu síly k boji proti všemu, co se postavilo proti tobě. Ahoj.

Závěr srpna bez oblíbeného Mohelnického dostavníku.
Příznivci Mohelnického dostavníku již od jarních měsíců letošního roku zaznamenali, že plánovaný 37. ročník festivalu country & folk music, jehož sláva za dlouhá léta přerostla hranice našeho regionu, letos nebude. Má prostě neplánované prázdniny. Šňůru nepřetrhla ani nepřejícnost k slušným akcím, ani závist konkurence, která neakceptuje pořádek festivalu, ale prostě to, co k nám, lidem, patří – zdravotní problémy. Aligátor – otec Mohelnického dostavníku onemocněl. Neměl na výběr, musel přijmout navštívení v podobě dlouhodobé nemoci. Organizace festivalu neplní kapsy pořadatele, jak se mnozí bohužel domnívají a ubližují těm, kteří něco solidního dělají. Naopak ! Příprava a samotný průběh vysávají životní síly a přidávají vrásky… Ale taky, díky Bohu – písničkou a přátelským prostředím pohladí srdce zpěváků a účastníků. Mohelnický dostavník je jediný festival svého druhu v naší vlasti, kde je pro účastníky pod širým nebem sloužena mše svatá (minulý ročník přenášela mši svatou zen Zadní louky TV Noe). Kéž jsou „dostavnické prázdniny“ pro Aligátora časem regenerace sil ducha i těla a přinesou mu další motivací pro život osobní, betlemářský i „dostavnický“.

Ahoj Aligátore,
jmenuji se Andy a na Mohelničák jezdím už 22 let. První festival mě okouzlil v 17 letech a od té doby pravidelně, poslední víkend v srpnu vím kde budu. Jako slunce vyjde každé ráno, tak poslední srpnový víkend stejně jako pro mě, i tisíce lidí je Mohelničák jistotou krásného ukončení léta. Nevadí, že letos (ač to bolí na srdci) Mohelničák nebude v „termínu“. Nejvíc bys mě potěšil, kdyby ses nám uzdravil. Náhradní termín? Beru! Společně oslavíme Tvé uzdravení. Mohelničák bez Tebe by byl hodně smutný, chyběl bys tam. Milý Aligátore, udělej všechno pro to, abychom se všichni ještě dlouho těšili z Tvé živelné přítomnosti, nezlomné energie, obdivuhodné výdrži a krásy srdce. P.S. Zdravím Tvou obdivuhodnou ženu, a přeji celé Tvé rodině hodně síly.

Vážený pane Nenkovský,
Olomoucký kraj, stejně jako Vy, považuje hudební festival Mohelnický dostavník za jednu z nejvýznamnějších kulturních akcí pořádaných v našem kraji. Jedná se o festival s dlouholetou tradicí, který se za dobu svého trvání stal neodmyslitelnou pravidelnou součástí každoročního kulturního života kraje. Proto nás také upřímně mrzí, že se letos nebude moci Mohelnický dostavník konat, ale závažné důvody, které uvádíte, plně respektujeme. Ujišťuji Vás, že postoj Olomouckého kraje k Mohelnickému dostavníku se nemění, a v případě jeho konání v roce 2012 lze opět počítat s naší podporou. Na závěr Vám chci popřát vše nejlepší a především brzké uzdravení.

Ani jsem nesledoval co letos bude na Mohelnici, neboť jsem ho považoval za něco stálého a pevného, jakože 1. září se chodí do školy. A tak včerejší zjištění, že Dostavník nebude byl pro mne trošku zdrcující. Tak hlavně ať se nám Aligátor uzdraví a budeme se těšit i s prckem na další ročník.

Milý Aligátore,
mrzí nás, stejně jako ostatní příznivce skvělého Mohelnického dostavníku, že tento rok se festival nekoná. Důvody jsou pochopitelné. Díky za spoustu krásných let na Mohelničáku.

Aligátore, co nejdřív se uzdrav ať Tě zase máme na dostavníku Kamaráde !!! Ahoj !!!

Milý Aligátore,
nejvěrnější ebicyklový příznivec Dostavníku Eddy Soldat nám rozeslal právě teď zprávu o tom, že letos nebude Mohelnický dostavník. Tak jsem se dozvěděl, že jednak jste oslavil šedesátiny a jednak že choříte. To první by se dalo přirozeně slavit, ale to druhé je důvodem, abychom Vás alespoň na dálku podpořili a vyprosili Vám Boži pomoc i požehnání. Udělal jste přece tolik záslužné práce pro kultivaci české veřejnosti a zejména mladých lidí, že byste měl mít protekci shůry zajištěnou, ale pro jistotu to tam nahoře připomeneme. 28. Ebicykl “ Pocta M. R. Štefánikovi “ začne tuto sobotu v Kysuckem Novem Meste, takže tam na Vás bude vzpomínat a přát Vám brzké uzdraveníhlavní houf i všechny roty Ebicyklu. Srdečně Jiří Grygar, polní hejtman Spanilé jízdy Ebicykl (www.ebicykl.cz).

Pavle, vidím, že je to asi nepříjemné, ale řekni si, mohlo být i hůř. Dívali jsme se na web, jak Tě na jaře holky zastoupili při oceňování v Olomouci. Drž se a ve zdraví ty choroby přežij, ať si pak můžeš nastupujícího zralého věku (nechci říct stáří) skutečně užívat!

Ahoj ahoj,
hráli jsme včera na „Střelickém strunobraní“ a slyšeli jsme, že se Ti zdravotně nevede zrovna nejlépe. Tak Tě chceme alespoň trošku povzbudit – zdravíme Tě a přejeme hodně síly do dalšího boje. Drž se ! Už se těšíme na další setkání s Tebou.

Z prázdninového čísla časopisu FOLK (červenec – srpen 2011) :
RUKU NA SRDCE – LÉTO BEZ MOHELNICKÉHO DOSTAVNÍKU

Každé skvělé akce je škoda. Mohelnický dostavník by pečlivě připravován ze strany pořadatele, byla to srdeční záležitost jak jeho, tak muzikantů. Největší emoce mi Aligátor připravil, když mě jednou nechal zahajovat festival. Měla jsem jet původně na krávě, ale nakonec se žádná vhodná nenašla. Nakonec to byl kůň, kterého vedl muž v klobouku. Jela jsem na koni špalírem mezi diváky až k pódiu a další roky byla ta fotka na vstupenkách …. Aligátorovi děkuji a věřím, že příští rok Mohelnický dostavník opět přijede a nabere všechny příznivce této skvělé akce.
Pavlína Jíšová

Právě na Mohelnickém dostavníku v roce 1996, kdy jsme se přijeli s manželem a dcerou podívat jako diváci, jsme se po několikaleté pauze rozhodli vrátit se k aktivnímu muzicírování. Spojili jsme se s našimi bývalými kolegy – muzikanty Soňou a Milanem Vidličkovými a přemluvili je k návratu na muzikantská pódia – to byl začátek olomoucké skupiny Spirit. A naše první oficiální vystoupení bylo právě na Mohelnickém dostavníku v dalším roce.
Blanka Mazalová (Domino, ČRo Olomouc)

Mohelnický dostavník, to bylo moje první setkání s folkovou muzikou, která mě hodně ovlivnila. Jsou s ním spojeny i mé hudební začátky se skupinou Madalen a hodně velmi příjemných setkání s muzikanty. Hlavně se mi vždy líbila atmosféra festivalu, zvlášť v době, kdy tam bylo více scén a kdy si člověk mohl vybrat, co chce poslouchat. Myslím si, že zrušení vedlejších scén festivalu hodně ublížilo. Ale výborné bylo i muzicírování na všech možných místech v kempu a okolí. Vždy tam panovala výborná nálada a člověk se mohl zastavit s kýmkoli a popovídat si.
Jan Štaigl (Madalen)

Mohelničák by pro nás synonymem pohodového zakončení léta s muzikou. V roce 1994 byl pro A.M.Úlet Mohelnický dostavník odrazovým můstkem pro další kariéru, hlavně díky Duhové (open)scéně, která dávala možnost právě kapelám v začátcích.
Honza a Blanka Adamcovi (A.M.Úlet)

Mohelnický dostavník končí ? To je, jako by někdo řekl, že už nebude svítání. Jeden z nejhezčích festiválků se časem rozrostl do velkých rozměrů a tato doba vyžaduje stále více peněz, takže myslím, žen tohle je jen logické vyústění situace. Všechno je dražší včetně mnoha nesoudných muzikantů, OSA, propagace, pronájmu míst, zvukařů a dalších věcí. A taky je tu závist a hloupost těch, kteří nikdy nic nedělali, ale umí si spočítat, kolik lidí přišlo, vynásobit to cenou vstupenky a pak: „Koukejte, jak se ten Nenkovský napakoval. Určitě mu kamarádi muzikanti hrají zadarmo a on si užívá slávy a peněz…“ A stokrát opakovaná lež se stává pravdou, hlupákům ji nevyvrátíš a člověk v boji s českou malostí ztrácí sílu a pak si řekne: Proč to vlastně dělám ? Proč šidím rodinu a nervuju se kvůli jiným ? Vždyť co mě to stojí času a peněz . . . Na nádheru Mohelničáku se nedá zapomenout. Je mi smutno. Díky, Pavle Aligátore Nenkovský, díky za všechno, co jsi této muzice obětoval a věnoval.
Vojta Kiďák Tomáško

To je špatná zpráva. Je to jeden z festivalů, na jehož atmosféru moc ráda vzpomínám. Podle ohlasů nás tam i objevila spousta našich budoucích posluchačů a taky jsem tak dostala cenu Za krásu (slova). Panují teď v muzice nějaké smutné časy, řada klubů zavírá, festivaly se bojí o existenci, ale já věřím, že je to přechodné. Takže příští rok zase v Mohelnici !
Karolína Kamberská

Mohelnický dostavník pro mne znamenal určitou tradici a jistotu, sepjatou s hudebním žánrem, kterému se říká folk a country. Nejvíce budu vzpomínat na Aligátora a jeho úpornou snahu ten festival udržet. Až teprve na podzim všem skutečně dojde, co se vlastně stalo a jak velká ta ztráta je.
Jaroslav Samson Lenk

To je škoda. Doufám, že nezačíná období mizení tradičních festivalů, to by mě jako aktivního muzikanta mrzelo. Letošní ročník nebude kvůli Aligátorově nemoci. Takže mu přeji brzké uzdravení a příští rok naplno opět do toho, protože Poutníci mají na Dostavník ty nejlepší vzpomínky.
Jiří Karas Pola (Poutníci)

Je mi z toho velice smutno, protože tento festival mi hluboce přirostl k srdci. Možná je to čirá nostalgie, protože právě na Mohelnickém dostavníku úspěchem Poupat odstartovalo moje muzikantské dobrodružství a za těch bezmála dvacet let jsem na něm nasbíral mnoho úžasných vzpomínek, kterými se rád probírám. Je to jako fotogalerie střípků, které činí Mohelňák Mohelňákem: prozpívané noci, podium bez reklam, porota složená ze známých osobností, báječně reagující publikum, filmy, rituály – dostavník a jižanská garda, zvony na závěr, usměvavá parta pořadatelů kolem věčně zadumaného Aligátora, který kudlá nejhezčí betlém na světě… A jestli se mi po něčem bude opravdu stýskat, tak po tom fajnovém táboráku, který mi každoročně dával naději, že to s tím naším podivným hudebním žánrem, ve které nikdy nešlo jen o muziku, ještě není tak špatné.
Vít Troníček (Marien)

Mohelnický dostavník představoval jeden ze skutečně výjimečných festivalů . Nejen kvalitou vystupujících kapel, ale především ojedinělou kamarádskou atmosférou, která byla vždy cítit i v několikatisícovém „davu“ posluchačů. Vyzdvihl bych také duchovní rozměr festivalu, který byl přítomen nejen v podobě hudebních recitálů, ale taky v doprovodném programu Dostavníku. No a pro naši kapelu Dostavník zůstane vždycky srdeční záležitostí, protože tady jsme zažili první úspěchy, ať už to byla cena Radia Proglas Za krásu slova nebo několikeré vítězství v soutěži kapel.
Miroslav Vepřek (Alibaba)

Mohelnický dostavník byl vždy zárukou neuvěřitelné pohody, radost i z muziky a setkávání s přáteli, pestré a vkusné dramaturgie bez zbytečných komerčních vsuvek, s prostorem pro muzikantkou omladinu i stálé jistoty v žánru a okolo něj. A návštěvníci festivalu už dávno vycítili, že tahle parta lidí kolem Aligátora ví a má jasno co, jak a hlavně pro koho dělá . Letos bude poslední víkend prázdnin divný. Ale každý se jednou za čas potřebuje nadechnout a určitě je hloupost mluvit o festivalu v minulém čase.
Radek Novák (Pouta)

Jarret není z podstaty trempská kapela, a přesto jsme se cítili v Mohelnici doma a přirozeně. Navíc je to jediný festival, na kterém jsem se do postele nikdy nedostali před svítáním, což je myslím výmluvné.
Marek Štulír (Jarret)

Ahoj Aligátore,
Ač mne to velice mrzí, že letošní Dostavník se neuskuteční, mnohem více mne mrzí, z jakého důvodu se neuskuteční. Já na každém Dostavníku načerpám spoustu síly, ale teď ji vyprošuji u našeho Pána pro tebe a z celého srdce ti přeji brzké uzdravení.

Pavle, posílám Ti moře energie a psychické síly ! Uzdravuj se a odpočívej, on ten Dostavník zas bude a ty nastoupíš v plné síle ! Vím to….

Aligátore ! Přejeme šťastné zotavení !!!

Ahoja, Pavle ! Až teď čtu, že jsi nemocný a že se MD nebude konat. Jelikož je zdraví nejpřednější, přeji Ti zcela upřímně brzké uzdravení a návrat sil a organizačního elánu !!!

Ahoj Pavle,přeji Ti hodně sil a brzké uzdravení, aby se co nejdříve staly Tvou jedinou starostí neodbytné kapely, hlásící se na Dostavník. Držím Ti palce i se všemi svými tetami !

Ahoj, teďka jsme to četli o tom Dostavníku a nějak tomu nevěřím …. Určitě přejeme brzké uzdravení, protože to, že by nebyl ten nejlepší festival, to si asi nikdo neumí představit …. Já tam jezdím 17 let a je to to nejlepší, co existuje. A teda, po návratu z folkového kvítku musím říct, že na vás z Dostavníku nikdo nemá hlavně po moderátorské stránce.

Bez Dostavníku by to nebylo léto jako byly ty předchozí ….

Zdravím ze Střelic u Brna.
Dovoluji si Vás oslovit jménem pořadatelů odrůdové přehlídky kapel a popřát Vám pevné zdraví a hodně sil při přípravách dalších ročníků Mohelnického dostavníku.

Dostavnické prázdniny
Mám v čerstvé paměti smysluplný článek věhlasného moderátora Mohelnického dostavníku, Mloka. V úvodníku posledního Timesu 2010 se reálně zamýšlel nad velkými problémy hudebních festivalů. Teď je jasné, že letošní 37. Mohelnický dostavník® bude mít neplánované prázdniny. Šňůru letos přetrhla ani ne tak nepřejnost slušných akcí, závist konkurence, ale prostě to, co k lidem patří – zdravotní problémy. Kamarád Aligátor onemocněl. Musel přijmout navštívení, které my, chlapi, více méně očekáváme. Organizace festivalu “požírá” nejen všude absentující finance, ale především čas a zdraví toho, kdo se naplno angažuje a chce mnoho udělat proto, aby se dobré písničky hrály, zpívaly a pomáhaly k radostnějšímu pohledu na tento náš tak zbytečně uspěchaný svět. Dovolím si popřát Aligátorovi zvládnutí zdravotních problémů.
Děkuji Pavlově rodině za pomoc a Bohu za sílu v navštívení. Kéž jsou “Dostavnické prázdniny” pro Pavla časem regenerace sil ducha i těla a novou motivací do dalších let v životě osobním, betlemářském i “dostavnickém”!

Hm … jsem nějak naměkko po přečtení zprávy od Aligátora… sakra… Aligátoreee !!! drž se !!! a přeji Ti hodně zdraví…

Přeji pevné zdraví, optimismus a nadšení. Díky za ta léta pečlivosti, ochoty a úsilí. Ne nadarmo se říká, že si člověk uvědomí hodnoty až když je ztratí………

Aligátore, přeji hlavně pevné zdraví, plno elánu,síly. A pevně věřím, že příští rok opět přijede dostavník.
Díky za ty všechny roky s dostavníkem.

Ahoj Pavle, děkuji za „Neomluvenou Absenci“ za všechny roky, kdy jsme si mohli u tebe zahrát a doufáme v lepší časy.

Já přeji také jen a jen zdraví. To je nejdůležitější, ostatní počká. Dejte se do pořádku a ten „příští“ Dostavník si užijeme ve zdraví a pohodě dvakrát víc !!! díky za Vás .

Děkuji moc za všechny ty Dostavníky co byly a hlavně za podporu Vás všech při tom posledním. Jen díky Vašemu pochopení a empatii jsem o něj nepřišla. Každý anděl co vyrobím ponese do světa přání plné podpory a zdraví a věřím, že se sejdem příště. Dokonce věřím, že si mnoho lidí přijede do Mohelnice zazpívat i letos. A vzpomínky už všem zůstanou. Dobří holubi se vracejí.

To je smutná zpráva. Tedy drž se, bojuj ! Nechť se podaří odehnat nemoci a vše zlé.

Myslíme na tebe a opravdu móóóc držíme palce.

Pokud jste od dnešního rána nahlédli do našeho plánu koncertů, jistě vám neuniklo, že zmizel Mohelnický dostavník. Kvůli dlouhodobým zdravotním problémům hlavního organizátora Pavla Nenkovského se po šestatřiceti letech záviděníhodná kontinuita přeruší. Možná se na podzim uskuteční jednodenní festival v mohelnickém kulturáku, aby 37. ročník nevypadl úplně, ale všechno je zatím nejasné. Pro nás, kteří do Mohelnice jezdíme deset, dvacet i více let a stala se pro nás milníkem (okamžikem v sezóně, kdy se všechno mění a končí „letní“ provoz) a zároveň symbolem, že velké věci se dají pořád ještě dělat poctivě, je to, jakoby umřel někdo známý.
Přejeme Aligátorovi pevné zdraví a sílu, aby překonal momentální nepřízeň osudu. Všem nám ostatním, aby se Mohelnický dostavník vrátil v podobě, jak ho známe a jak ho máme rádi. V dnešní nejisté a rozkolísané době je dobré mít nějaké záchytné jistoty a Mohelnický dostavník mezi ně rozhodně patřil.