Ahoj Aligátore, děkuji ti za prozatímní ročníky „Mohelničáku“, kterých jsem se zúčastnil. Na dostavník jsem poprvé přihrčel v roce 1986, a od té doby jezdím teď už i se svými dětmi. Člověk by nevěřil, jak skutečnost, nad kterou nikdy neuvažoval – a to že konec prázdnin neprožije v znění oblíbené muziky, obklopen lidmi stejného vyznání životního stylu, udělá v duši prázdno. Děkuji ti za ty chvíle strávené na tvém Mohelnickém dostavníku. Přeji ti spoustu síly k boji proti všemu, co se postavilo proti tobě. Ahoj.