Názory 2009

Pavel „Aligator“, som veľmi rád, že som sa konečne, po 10-tich rokoch, opäť dostal na Dostavník. Od 90-teho roku som pravidelne navštěvoval Dostavník jako člen kapely Dostavnik z Brezna. Po skončení môjho účinkovania v tejto kapele som sa každý rok chystal, že sa pôjdem do Mohelnice aspoň pozrieť jako divák. Tento rok sa to konečne podarilo a som nadsený. Bol som Vás pozriet aj s manželkou a bolo super. V piatok som si aj zahral s výbornými muzikantami z kapely Jazz Schuter aj s jej hosťami.V nedeľu som odchádzal nabity pozitívnou energiou a sľubom sám sebe, že ak dožijem, tak o rok to absolvujem znovu.
Prajem Tebe aj celej Dostavníckej rodine veľa, veľa zdravia pevných nervov do prípravy Dostavníka 2010.

Mohelnický dostavník začal v pátek. Byla jsem tam s rodiči. Nejdřív jsem tam jít nechtěla, ale pak se mi tam moc líbilo. Přišla tam za mnou kamarádka. Jak zpívala Jarmila Šuláková, tak jsem se úplně chtěla roztancovat, ale bylo tam moc lidí, na tancování nebylo místo a já jsem na invalidním vozíku.

Ahoj Aligátore
Od „Mohelnice“ už uběhl měsíc a tak bych ti moc rád poděkoval za celou kapelu I.C.Q. Bylo příjemné si zahrát, před tak skvělým publikem, jaký festival má. Na Dostavníku jsem byl už po desáté v řadě a těší mne a celou kapelu, že po dlouhé době i jako účinkující. Je to vždy trošku jiné než jen jako posluchač. Už jen to, stát na prknech co znamenají Dostavník, stojí opravdu za to, i když jde třeba jen o 15 minutovou záležitost. Zahrada a Dostavník, jsou pro mě vždy velkým zážitkem přes letní folkovou sezónu. Každý festival je úplně o něčem jiném, tedy aspoň z pohledu mého, ale vždy si je užívám naplno. Přeji aby měl Mohelnický dostavník stále tak skvělé publikum, aby měl stále co nabídnout po hudební stránce, což si myslím, že určitě má a vždy mít bude. Tobě a celé rodině hlavně hodně zdraví a dostatek štěstí.

Ahoj Aligátore.
Po několikaleté pauze jsme byli opět u toho již třetím rokem po sobě,t o už i s prvním potomkem, který se s námi už těší pravidelně na poslední prázdninový týden. Druhý je zatím ještě 5-letý čekatel a věřím, že už brzy se taky dočká. Mohelnický dostavník je stále i po letech srdeční záležitost.A to už od dob, kdy jsem sem jezdil jako svobodný, pak s přítelkyní, později manželkou, až po součastnost už i s první z dětí. Každému s kým se stýkáme a je naladěn na stejnou muziku vřele doporučujeme tento festival. Pro spoustu lidí není neznámý minimálně svým věhlasem i když ho třeba ještě nikdy nenavštívil. Toto nejsou plané lichotky, ale obdiv vůči Tvé vytrvalosti a chuti s jakou ,,Mohelničák“ již tolik let organizuješ v takové kvalitě a pohodě jaká na něm panuje. Bouzovem počínaje až po nedělní poledne. Díky Ti moc za to a přeji Ti hodně zdraví a sil do dalších ročníků, které věřím, že ještě budou a společně s rodinou navštívíme.

Zdravím Tě z tepla jižní Moravy, provoněné burčákem!
Díky za fakt povedenou sérii fotek, díky ještě jednou za pozvání na skvělou akci a všechno co k ní patřilo, včetně absolutně skvělého pocitu z nálady, organizace a zvuku. Měj parádní dny a buď zdráv!

Dobrý den, Ahoj.
Dlouho jsem se odhodlával napsat tento mail. Chci alespoň touto cestou poděkovat asi za nejlepší Dostavník a za nejlepší folkový festival tohoto roku. Tedy z těch šesti co jsem absolvoval. Hlavně ale děkuji za stálé pokračování s organizování takové akce, kde je úspěch nejistý. Výběr kapel a jejich obměna, pozvání i méně známých ale výborných kapel, koncerty v okolí jak na Bouzově i v Lošticích v kostele, to jsou pro většinu dlouho trvající krásné zážitky. Pro mě to byl koncert tria VKV a Váňovy písničky z Progres 2. Děkuji za jejich pozvání. Ještě jednou děkuji za letošní Dostavník a přeji hodně sil, chuti, …., peněz, co nejméně problémů a srážek s hloupými lidmi s organizování příštího ročníku a nejméně dalších patnácti Dostavníků.
Za rok se sejdem…

Milý Aligátore.
Moc díky za další krásný ročník Dostavníku. Moc jsem si ho užila, tak jako už poněkolikáté. Držím ti pěsti při organizování toho následujícího, na který se už teď těším. Jsme totiž s Dostavníkem stejný rok narození – 1974.

Važený Pán Nenkovský,
dovoľte sa mi poďakovať za Vami organizovaný 35.Mohelnický dostavník 2009 vo Vašom krásnom a milom kraji. Zo všetkých festivalov tohto zamerania v rámci Česka a Slovenska ste suverenne najlepší.Okrem výbornej muziky a vyváženej štrukturálnej scény je aj výborný kompaktný servis vrátane duchovného. Pravdepodobne Vás a Vaších blízkych to stojí enormné úsilie a obetavosť pre viac ako myšlienku samu. S pod Tatier s úpätia Slovenského raja Vám prajeme do ďalšej činnosti nie len v tejto oblasti ,fyzickú i duchovnú silu, nevyčerpateľný elán a ochranu všeomúceho Pána. Pozdravujeme aj Pátra Pavela Kaveca, loštického kňaza a ďakujeme mu za jeho prínosnú službu. Dúfame že sa k Vám budeme môcť ešte vrátiť. Nech Vám Pán Boh pomáha!

Ještě jednou děkujeme za příjemný konec prázdnin a přejeme hodně sil a chuti do další práce jak na festivalu tak v úřadu.

Síce oneskorene, ale predsa ďakujem v mene celého Pathetic Hypermarket Bandu z Bratislavy za pozvanie na festival. Príjemne nás prekvapila pozornosť usporiadateľov, akú nám počas nášho krátkeho pobytu venovali, veľmi nás potešilo prostredie a takisto aj výber účinkujúcich. A ešte musíme podoktnúť, že sme zaznamenali pozoruhodný rozdiel oproti mnohým slovenským festivalom, a to že u vás bolo oveľa menej vulgárne opitých ľudí. Držíme palce pri ďalších ročníkoch.

Protože by padala příliš vzletná slova, nechal jsem to na později. Ale s úžasem zjišťuji, že i mladší generace měly letos stejně libé pocity, jako otlučená píšťalička na bolavých nonách. Jel jsem letos už v pátek „nasávat atmosféru“ a zážitky od soutěžních kapel, ale nakonec jsem ten podvečer marnotratně prokecal, abych se od Miloše Dvořáčka dozvěděl, že porotě vyšly hned čtyři sestavy na první soutěžní místo. Tak to děkování – taky řadou a bez pořadí: – patří Stráníkům, Troníčkům a Žambochům, kteří spustili a táhli dlouho nevídaný neslýchaný session za pódiem. S těžkým srdcem jsem opouštěl místo sedmdesátého třetího hlasu ve sboru v půl třetí ráno, abych byl v sobotu použitelný. Ještě v poledne jsem se strachoval, jestli se podaří „novou scénu“ eliminovat, aby svérázně nekonkurovala programu – patří porotě a publiku za to, že ozdobili vavřínem artistní kumštování Zdeňka Němečka a Quanti minoris, tu tvrdohlavost básníků, kteří obvykle dojdou uznání až ex post – náleží všem, kteří se spolu s námi z Lokálky rozloučili neortodoxním způsobem s Láďou Strakou; ani ve snu mne nenapadlo, že je to možné i hromovým „jupííí“ z tisíců hrdel bezvýhradně přísluší… ale to beztak vědí všichni. On si to moc neužije, přestože to pokaždé spíská a je u všeho od začátku až do konce. Ale pro nikoho se – tak jako pro toho nejmenovaného – nehrají písničky každoročně po tři dny každým rokem už pětatřicet let. Říká se, že osud vede životem pokorného a vláčí nepoddajného. Je skvělé, když ten pokorný umí být nevláčeným. Tak mnogaja ljeta…

Všechny zdravím!
Moc bych se chtěla připojit do skupiny lidí, kteří jsou z letošního Mohelnického dostavníku nadšeni a byl to pro ně super zážitek, ale bohužel letos poprvé za těch 5 let, co na Dostavník jezdím, jsem z něj tak SUPER pocit neměla … Když lidé okolo mě říkali, že postupem času MD ztrácí své kouzlo a rok od roku upadá, snažila jsem se jim tento názor vyvrátit, ale bohužel letos jim musím dát za pravdu …. Proč před víc jak pěti lety mohlo být více „scén“ a teď je jen jedna? Moc bych si přála, abych z letošního MD měla takový zážitek, jako z prvního … Doufám, že třeba příští rok to bude lepší, protože MD patří k prázdninám a sotva dozní poslední tóny písničky: ,,No to se ví,……“ , tím okamžikem pro mě prázdniny končí a já bych nerada tuto písničku nahrazovala jinou a někde jinde …. Takže přeju hodně trpělivosti a MD, aby neztrácel své kouzlo a lidé se na něj stále rádi vraceli, aby lidí přibývalo a ne jako v posledních letech – ubývalo ……. A na závěr mám ještě otázku … a to: Proč jsme letos dostávali papírový frčky na ruce ? Nechápu smysl toho, že jsme museli nosit jak vstupenku na krku, tak i frčku na ruce …. Nechápu, proč na vstupenkách byly útžky na Pá, So, Ne, když jsme je vůbec nepotřebovali …… Jasný, že ty červený pásky byly proto, že se vám asi množí přelézajících přes plot, ale není to třeba tím, že kvalita MD jde dolů a cena vstupného roste opačným směrem ?? Byly časy, kdy to bylo naopak …. Prostě s těma vstupenkama mě to letos přišlo nedořešený a že to někoho napadlo týden před festem …… Co to takhle vyřešit látkovejma náramkama (třeba jako mají na festu v Trutnově) a nemuselo by se ničit kvanta papíru na vstupenky, který jsou „nezničitelný“ – mačkají se a když s ní člověk zmokne, tak je to taky fajn …..Takže jen tak …… nepíšu to se záměrem, abych někoho naštvala, ale naopak – proč něco nezkusit vylepšit, když to jde … ze vzkazů na Dostavnické nástěnce ( typu: ,,…bylo to super, máme nádherný zážitek….“ atd.) mám totiž pocit, jako by byl Dostavník nejlepší fest, neměl žádnou chybu a nepotřeboval by žádnou změnu, nic vylepšovat – jak ve vybavení tak hudebně.

Ahoj Aligátore,
jsem moc ráda, že jsi se přes všechny starosti, problémy a podrazy rozhodl pro další ročník „Mohelničáku“.Už si nedovedu představit, jak jinak bychom zakončili každý rok prázdniny a kde bych tak krásně načerpala sílu na celý příští rok. Mohelnický dostavník je pro mne a mé přátele oázou a vždy se na každý nový ročník moc těšíme. Ten letošní ročník jsi mi udělal o to větší radost, že jsi mne vybral jako držitelku doživotní vstupenky. A teď už si jen musím přát, abych já si vstupenečku ve zdraví dlouhá léta užívala, aby „Mohelničák“ oslavil i dalších 35 let a tobě Aligátore, ať dá Bůh zdraví, požehnání a pevné nervy do dalších Dostavnických ročníků a také v osobním životě.

Ahoj Aligatore,
ještě jednou ti děkujeme za pozvání a výborné podmínky k vystoupení.

Ahoj kamaráde.
Skutečně jsme se už nepotkali, přeci jen jsem tě viděl jen při plnění tvých pořadatelských povinností, když jsi se mihl kolem podia. A ani já jsem to nepřeháněl s pohybem v zákulisí, měl jsem sebou syna a tak jsem střídal focení, klábosení se známými a rodičovské povinnosti (no, to zní vznešeně, ale synovi je skoro 18). Občas jsem nevydržel a vyfotil i něco kolem. Jinak mě Dostavník nezklamal, spíše příjemně překvapil. Potěšil jak atmosférou, tak i skladbou diváků s trampskými kořeny a taky jejich věrností. Při sobotní dopolední nepřízni počasí jsem byl zvědavý, jak se to projeví v hledišti, ale publikum vybavené ponchami, celtami a pláštěnkami s deštěm nemělo vůbec problém. A také lokalitu ti může většina pořadatelů závidět – lesní amfiteátr mimo město s přilehlým kempem, co chtít víc? A to popovídání holt zbyde na příště, třeba na Zahradu.

Ahoj Aligátore…“Mohelničák“ je nejlepší festival v republice a jsem moc rád, že jsem se mohl tohoto svátku muziky nejen aktivně zůčasnit…díky za to, že tady je…

Mohelnický dostavník opět potěšil své příznivce
Konec uplynulého týdne patřil tradiční přehlídce hudebních skupin a interpretů v oblasti folkové, country a trampské písně. Za 35 let existence si festival Mohelnický dostavník pod vedením Pavla „Aligátora“ Nenkovského vybudoval značnou prestiž přesahující hranice Olomouckého kraje. V rámci výjimečného vystoupení Jarmily Šulákové pouze s cimbálem, na který hrál Jan Rokyta ml. pogratuloval hejtman Martin Tesařík oslavenkyni k neuvěřitelným osmdesátinám. Legendární zpěvačce lidových písní poté aplaudovalo početné publikum.

Na tento festival se celá kapela těšila už od loňského léta. Na Dostavníku se pomalinku zavírá sezóna fesťáků a končí hraní pod širým nebem. Trošku smutné, ale naopak začíná klubové hraní. Na Dostavníku se hrálo celkem dvakrát. Ráno na náměstí, kde hóóóódně moc pršelo. Tam byla scéna Pardubického kraje. Výborný zvuk tvořil Karek Toupal s drahou polovičkou. Vystřídali jsme kapelu Epy De Mye, no a po nás hrála Pardubická Pouta. Děkujeme všem, co tam vydrželi i v šíleném počasí. No a odpoledne koncert na hlavní scéně, který jsme si užili opravdu bezvadně. Dovětráci, teda část kapely, si vychutnala vítězství soutěže z minulého roku a svezla se slavnostně kočárem před šílícím publikem ….. Mohu říct, že je to nezapomenutelný zážitek. Hrálo se příjemně, i když krátce. Tímto děkujeme i Aligátorovi, který za vše může.

Vážený pane Nenkovský,
dovolte mi poděkovat Vám za příjemnou spolupráci v rámci letošního ročníku Mohelnického dostavníku. Jsme velmi rádi, že náš portál SEVERNÍ MORAVA (www.severni-morava.cz) mohl být opět partnerem této akce a budeme potěšeni, když se na nás obrátíte i během příprav dalších ročníků či při organizaci jiných akcí.

Nevěřili jsme tomu, že bychom mohli cenu při konkurenci kapelzískat, takže jsme mile překvapeni. Určitě bychom si rádi cenu příležitostně vyzvedli. Jinak musím poděkovat za celou kapelu za pozvání na Mohelnický dostavník, dle názoru naší kapely jeden z nejlepších fesťáků, na kterém jsme byli (organizace, zvuk atd.).

Vážený pane,
ubytování, které jste nám zařídil, bylo vynikající, příště pojedeme zase. Moc děkujeme ! Neodvážil jsem se Vám poděkovat osobně, když jsem viděl, jak jste po všechny tři dny v jednom kole. Musí to být obrovský stres , ale potom i radost, že se dobrá věc podařila….

Díky za milý vzkaz na našem webu, moc si toho ceníme.
Těžko se mi hledají slova, aby to neznělo příliš pateticky a hloupě, ale což: zelená romantika, kterou vyznáváme snad trochu vzletných slov dovolí. Nechal jsem si dva dny na rozmyšlenou, abych zjistil jestli se mi ten letošní Dostavník nezdál. To tak člověku přijde, když prožije něco velice báječného, až neskutečně příjemného. Je to snad opravdu jediný festival, na který jezdíme nejen jako muzikanti hrát, ale prostě si ho pořádně užít. A když je to navíc obarveno takovými třešničkami, jako zřejmě nejkrásnějším celonočním „sejšnem“ z celého roku s Epydemií, Stráníky a Žambochy, báječným ohněm, kde člověk slyší, jak si lidé zpívají naše písně a kam si nás šel poslechnout i Žalman a fantastickým „bouzovským“ koncertem s Wabim, kdy mě osobně se splnil dvojnásobně dětský sen (jednak zahrát si Daňkem a za druhé slyšet na živo zaranžované písně, tak jak je má na první deskách) …. a k tomu jakoby nic vystoupení na hlavní scéně a to vstřícností pověstné publikum MD… prostě nevím jestli dovedeš vůbec představit, co se v uplynulých dnech semlelo v našich rádoby muzikantských duších. Způsobil jsi nám spolu s celou tou velkou rodinou Mohelnického dostavníku velikánskou radost. Doufám, že jsme naší muzikou alespoň trošku přispěli ke zdaru této akce, protože stejně mě nenapadá jiný způsob, jak vám všem tyhle zážitky alespoň trošku oplatit.
Díky moc, pozdravuj všechny kolem sebe a těšíme se kdykoliv a kdekoliv na setkání …. Hodně štěstí…

Moc děkujeme za zážitek pátečního koncertu v kostele Sv. Prokopa v Lošticích. Pro nás muzikanty byla tato možnost hraní opět krásná zkušenost a zůstává nádherná vzpomínka. Pan farář je úžasně nadšený člověk a těšíme se na příští hudební setkávání. Jasně, že díky i za festival samotný, Aligátorovi obzvláště za výdrž!

Ahoj Aligátore,
děkuji ti za krásná slova na našem vzkazníku. Nevíš, jak moc pro mě znamenají a jak si jich vážím ! Děkuji ti za to, že jsi se nenechal odradit, a že máš pořád sílu udělat na těch pár dní, několik set lidí šťastnějších. Děkuji ti za to, že jsem měl příležitost, ukázat Dostavník svým dětem, a že měly možnost ochutnat tu nezapomenutelnou atmosféru Dostavníku. Věřím, že ještě mnoho let, budou stejně jako jejich rodiče, s rozechvěním vstávat do odbíjení dostavnických hodin a vyhlížet jezdce.
Děkuji – Buď v „dobré poloze“! Ahoj!

Ahoj Aligátore,
možná, Ti píšu trošku brzy, protože je lepší psát s odstupem, aby se usadily všechny emoce, ale mám pocit, že je to jedno, protože emoce a dojmy z Dostavníku budou mít značně a jednoznačně trvalý charakter, takže není zřejmě už proč čekat. Určitě by to šlo napsat jednou větou : „bylo to neuvěřitelně úžasné“, ale cítím, že by to bylo dost málo. Jsem moc rád a chci Ti znovu poděkovat za koncert na Bouzově, kde to totiž začalo. Když jsme s kapelou seděli po koncertě a rozebírali pocity, tak už tam jsme se shodli, že to byl jednoznačně nejpříjemnější koncert a publikum letošní sezony. A všichni jsme byli toho názoru, že je úplně jedno, jak nás ohodnotí porota, protože už ta krásná atmosféra na hradě nás tak všechny nabila pozitivní energií, že ten výsledek soutěže už nebyl v ten moment až tak důležitý. To co následovalo druhý den, tak pro to nemám dost slov, to víš, šuškanda sice nějak fungovala, ale já na to moc nejsem, nevěřil jsem nic a nikomu. Asi pět minut před vyhlašováním mi hosteska oznámila, že si máme nachystat nástroje, že budeme asi hrát, tak nastalo sice zděšení, protože jsem měl auto úplně jinde, ale zároveň mi začalo docházet, že to asi něco znamená. Ale obě ceny jsem teda ani v nejbouřlivějším snu nečekal. Přiznám se, že i když jsem už stál na pódiu a ty jsi mi předával ceny, tak jsem si připadal nějak divně nepřítomně. Asi to všechno po těch zdravotních nepříjemnostech vnímám nějak intenzivněji nebo zkrátka jinak, já nevím, ale ještě teď, když si na to vzpomenu, tak mám trošku na krajíčku. Vystoupení na Galla byl rovněž zážitek, který asi nikdy nezapadne. Ne vždycky se totiž stává, že lidi začnou tleskat uprostřed skladby a nám takhle odtleskali čtyři z pěti (+ přídavek). Prostě úžasná atmosféra, absolutní vrchol letošní sezóny a navíc to ohodnocení. Všiml jsem si že je to v historii Dostavníku teprve po šesté, že kapela dostala nejvyšší ohodnocení od poroty a od diváků. O to víc si toho vážím.
Aligátore Pavle Nenkovský, kamaráde, smekám před tím, co umíš udělat pro lidi a dobrou věc.!!!!!!
Aligátore Pavle Nenkovský, kamaráde, děkuji, že jsem mohl být u toho!!!!!!!
Byla to prostě bomba zvaná Dostavník, dík! Krásné pozdravení z Brna vinšuje

Ahoj Pavle,
Ještě jednou díky, doufám, že i pro Tebe dopadl celý víkend jen ke spokojenosti. Již tradičně byl výborný zvuk a především pódiový servis na hlavní scéně, myslím a doufám, že i volba Karla Toupala na náměstí byla dobrou volbou.A hraní v pátek v noci byl zase jeden z úplně nových zážitků z Mohelnice – alespoň pro kapelu velice příjemný. Užívej si vavřínů z výborné práce a ať se daří i v další. Měj se fajn, snad se třeba potkáme 26. září 2009 v Hradci. Nebo kdekoli jinde…. Díky…

Ahoj, kamaráde!
Jsem čerstvě vrátivší se z 35. NAŠEHO DOSTAVNÍKU. Tak jsi ho nazval v úvodníku „Dostavník Times 2009“. Skromně se přidávám do velké rodiny těch, kteří náš festival pomáhají spoluvytvářet. Ano, velká je naše dostavnická rodina a všichni dobře víme, že velké věci kolem nás se rodí z velkých obětí těch, kteří milují a jsou ochotni nasadit své síly a schopnosti pro dobré věci. Jedna moudrá myšlenka říká: „Velká láska se často udržuje při životě jen z posledních sil.“ Vím, že zvlášť tebe Dostavník stojí nemálo sil… Právě proto chci těmito řádky tobě i celému týmu poděkovat za uplynulý ročník festivalu. Jsem rád, že navzdory mnoha problémům „zlobivého dítětě“ ( MD ) mu dáváš šanci dalšího ročníku v roce 2010. Pán Bůh s námi a zlé pryč! Za sebe můžu slíbit, jestli budu živ a zdráv, pomoc, kterou budeš z mé strany potřebovat. Přeji všem podostavnický relax a radost z poctivě vykonané práce ! A malé přání ? Abychom se za rok všichni a mnozí jiní, zase sešli!

Byli jsme poprvé na „Dostavníku“ a jsme nadšeni.

Dostali jsme pozvání na mnoho krásných festivalů, jako je například Mohelnický dostavník, který pro mne asi navždy zůstane číslem jedna mezi festivaly.

Vážený pane Aligátore,
pěkně jsem si početl ve Vašem Dostavník TIMESu, který jste mi ochotně věnoval. Druhý výtisk jsem předal dalšímu blízkému zájemci. Také jsem si se zájmem prohlédl již všechny fotky z letošního (… vlastně již loňského … to to letí) ročníku na webu (a mnoho z těch starších) a rád bych Vám vyjádřil své nicotné, ale upřímné uznání za velké dílo, jehož pouze jistá (a tuším, že menšinová) část vyčnívá vystavena k užitku a k dobru pro široké okruhy lidstva nejen trampského a folkového. Děláte to opravdu dobře. A nejen dobře – výborně. Velké díky Vám i Vašim agilním spolupracovníkům za vaše obětavé dílo ve prospěch nás všech! Přeji Vám i vám všem mnoho úspěchů při přípravě i realizaci dalších ročníků, dostatek energie, nových invencí, ale také radosti z dobrého díla již existujícího i toho budoucího. Dobrý nebeský Taťka je nepochybně každoročním pozorným účastníkem a jistě má z vašeho díla potěšení – tím spíš, že může ocenit i vaše zdatné zdolávání řady obtíží nejen technicko-logistického, administrativního, finančního, ale bohužel i klackovrhačského (ta naše povaha česká!) charakteru. Každý zdařilý (a jiné nikdy nebyly, ani když lilo jako z konve) z dlouhé řady úspěšných ročníků Mohelnického dostavníku ať vás všechny při každé vzpomínce znovu potěší a zahřeje a zároveň vám všem dodá sílu s odvahou jít touto cestou dál. Pán Vám i vám všem na této cestě žehnej.

S pozdravem AHOJ – Kalous – dnes již (na rozdíl od Vás) emeritní