Vyberte stránku

Na Mohelnickém dostavníku jsme prožili kus života. Kopec srandy, mraky kytar, hraní až do krve, z kamarádů postavenej hrad a krásný holky. A najednou je po všem. Jsem vděčnej za to, že jsem těch pár let mohl na Dostavníku přispět rukou k dílu i jako řezbář, i když jsem se u toho pěkně zapotil (ale to patří k věci). Byla to krása vyřezávat muziku z lipového dřeva a ještě teď mi ty dřevěný akordy duní v hlavě. Díky Pavle – Aligátore za vše. Odvedl jsi obrovský kus dobré práce. Máš můj hluboký obdiv. Mohelnický dostavník byl totiž planetou, na které existoval život.

Rolovat nahoru