Z vojny jsem se vrátil v r. 1974, rok před tím, než vyjel první Mohelnický dostavník. Letošní tedy mohl být mým třiačtyřicátým, leč, ke své škodě, jsem se opozdil a s acapellkou Pětník, jíž se v posledním roce starám o vystoupení, jsem se na Dostavník vypravil úplně poprvé a strašně rád si ho užil na plný pecky. Nádhernej festival skvělé muziky navíc svým celkovým pojetím, na rozdíl od většiny ostatních, silně „vonící“ trampskou romantikou! Asi ten úplně nejúžasnější, na kterém jsem kdy byl… A jestli mě tam něco štvalo, tak těch dvaačtyřicet vynechaných ročníků před ním…
Zažil jsem toho na 43. Mohelnickém dostavníku, ať už se svojí ženou Kytkou či s Pětníkem a ostatními kamarády, strašně moc, ale účelem této stránky asi není vytvářet reportáž. Proto mi dovolte posunout se rovnou do závěrečného dne, do neděle 2. září, kdy jsem tam byl už bez kapely… Pětník byl v pátek poctěn Cenou TV Noe a trojím pozváním k vystoupení v médiích (TV Noe, Rádio Proglas a ČRo Olomouc). Pozdě v páteční noci, vlastně již v sobotu vystoupil v úspěšném recitálu „do hajan, na dobrou noc do spacáků“ a průběžně se mu dostalo několika pozvání na festivaly příštího léta. Po recitálu „do hajan“ následovala euforická noc v níž Pětníci oslavili svoje čerstvé úspěchy a během soboty se rozjeli do svých domovů, kam je volaly závazky k potomkům. A tak se stalo, že si mě v časném dopoledni odchytil Aligátor a hned: „Okolo desáté musíš převzít za Pětník na hlavní scéně Cenu sympatie,“ – nečekané ocenění navíc, udělené hlasováním diváků třem nejsympatičtějším formacím celého ročníku festivalu, ze kterého má naše acapellka radost snad největší… Hlas lidu, hlas boží! A tak se stalo, že jsem zničehonic stál na scéně, mezi zakladatelem a doživotním „hlavním kočím“ Dostavníku Aligátorem a skvělým moderátorem festivalu Mlokem, držel nad hlavou krásnou keramiku Jarky Rybové a vyměkle drmolil do mikrofonu poděkování všem za cenu, poděkování za to, že jsme tam, Pětník, moje žena a já mohli být a brebentil, jak nám tam bylo krásně a že tak sinej okamžik jsem ještě nezažil… Napsání dalších superlativ na konto 43. Mohelnického dostavníku přenechám ostatním přispěvatelům této stránky a už jen poznamenám, že silným okamžikem nemíním jenom moment přebírání ceny, ale i celý festival a všechno, co jsem na něm prožil. Děkuji!
