MOHELNICKÁ DOSTAVENÍČKA 2018
Tak se konečně po týdnu dostávám k fotografiím z Dostavníku… Jestli mi u některých festivalů splývají jednotlivé ročníky v příjemný mišmaš zážitků a setkání, tak u Dostavníku mi číslo 43 bude vždycky v paměti zářit a hřát. „Pršelo a blejskalo se“ ne sice sedm neděl, ale stačilo to na vypnutí zvuku na hlavní scéně v sobotu večer. Nikdy nezapomenu, jak vedle mě stál Pavel Aligátor Nenkovský, unavený a plný obav. Co teď? Napadlo mě: „Pavle, už jsou tady kapely, které mají ještě podle programu hrát a elektřinu nepotřebují. Třeba Spirituál kvintet, Epydemye. A trampské kapely, co měly hrát u ohně… Co tak jim nabídnout, jestli si nechtějí zahrát naživo pro ty, co ještě neodešli?“ A vedle stojící Jirka Holoubek ze Spirituálů se toho hned chytil: „Jasně, vždyť nám stačí kousek místa tady na boku pódia, ať se sem vejde co nevíc lidí…“ A bylo to. Aligátor to odsouhlasil, začalo se uklízet na pódiu, pořadatelé se rozběhli mezi lidi se zprávou, že ve 20:15 se na hlavní scéně začne koncertovat unplugged. Do půl hodiny se z pódia stala Archa. Zpívající „kocábka náram náram náramná“ jela až do půl druhé, jako podle programu.
Nic lepšího jsem zatím nemoderovala. Vesmíre, díky!
