Ahoj Pavle,
Ráda bych teď vyjádřila trochu obšírněji svůj názor na celou situaci kolem pořádání Dostavníku v Mohelnici. Jsem už defakto pamětníkem, tak si to snad můžu dovolit…. Odpracovala jsem si v kultuře řádky let, tak dobře vím, jak náročné je uspořádat úspěšný koncert, a kolik těžkostí a řešení problémů obnáší přivést na svět úspěšný festival a dotlačit ho až k 42. Ročníku. Volám BRAVO. Nikdo z nezasvěcených nemůže pochopit, kolik času (let) snění, pak plánů, postupných aktivních počinů od shánění kontaktů, telefonování, domluv, přehazování terminů, tvoření dramaturgie, shánění všech možných potřeb od zvukového aparátu přes lavičky a auta atd…kolik „maličkostí“ je třeba udělat a vykonávat denně, aby ten řetěz ukotvil úspěšný ročník … Je to hromada práce, na kterou jeden jedinec nestačí. Je úžasné, jak Tvoje nadšení dokázalo zapálit a stmelit tým dobrovolníků, Tvých věrných spoluorganizátorů, kteří pod Tvým vedením dokázali Dostavníky v Mohelnici dovézt k pohodě, jakou je možné okusit už jen málo kde. Je s podivem, že za ta léta mravenčí píle a dovážení jak amatérského, tak profesionálního zázemí domácí i zahraniční špičky všech z FCK žánru, Tě Tvoji spoluobčané jen neupozorňují na případné potíže a místo slov chvály a díků, Tě častují různými komplikacemi. Jsem nadšena atmosférou festivalu a zázemím, jaké dokážeš se svými přáteli vyčarovat pro všechny zúčastněné. Vím, že každý účinkující si pozvání k vám cení. Letos jsem se vrátila do Mohelnice po řádce let, krásně jsem si Dostavník užila a doufám, že závist a hořkost jedinců nezlomí nadšeni kolektivu organizátorů dalších Dostavníků. Ať se rozjedou kola Mohelnického dostavníku 2018! Rádi mu přijedeme podložit kola…
