Na Mohelnický dostavník jsem začal jezdit a „filmově soutěžit“ již v roce 1985. Nejprve jsem pravidelně soutěžil na Mohelnické filmové písničce, která byla hojně navštěvována. Prostě sál plný, až k prasknutí! Organizátoři Radek Štipl a Pavel Aligátor Nenkovský dostali tehdy skvělí nápad, zařadit promítání amatérských filmů do přírody a to na soutěžní již běžící hudební přehlídku country skupin. Mohelnický dostavník navštěvovalo, ale i navštěvuje hodně lidí. Vzpomínám si, že po filmu, který diváci shlédli, a líbil se, křičeli umíííí. To bylo pro autora největší potěšení. Podotýkám, že tehdy amatérské filmy pod širým nebem sledovalo téměř 5 tis. diváků, z asi celkem 7 tisíc návštěvníků country festivalu. Při 25. ročníku Mohelnického dostavníku došlo u vstupu do areálu hlavního podia ke sčítání diváků sledující amatérské filmy, a to agenturou „Dobrý den“. Jednalo se o zápis do české verze, Guinnessovy knihy rekordů knihy rekordů, o největší počet diváků sledující amatérské filmy po širým nebem. Filmaři kteří toho večera měli zařazen film do promítání obdrželi posléze certifikát o uznání zápisu do České knihy rekordů. Rekord byl v roce 1999 ustanoven, a to počtem 4 974 diváků. Mohelnický dostavník, byl a opět je, TOP festival. Tedy přehlídka, jak country skupin, tak amatérských filmů. Přičtu-li k tomu skvělou atmosféru a zmodernizovaný kemp, který jsem po devítileté neúčasti na Dostavníku nemohl ani poznat. Po 85-tém roce jsem snad nevynechal po dobu asi dvanácti let ani jeden Mohelnický dostavník. Tak nějak mě to „vcuclo“ protože jsem dost točil filmy o koních, přírodě a country tématice. V roce 1992 jsem získal na dostavníku hlavní cenu diváků za film „Osada kamarád“. No a po čase jsem se vrátil do téže osady natočit film „Jak se staví totem“. Toto místo mi vlastně přineslo nečekané štěstí, jelikož jsem letos v září 2017 také vyhrál hlavní cenu diváků 42. Mohelnického dostavníku. Z čehož mám radost. Radost a technický zážitek mi dopřála i TV NOE. Při natáčení vystoupení kapel mě umožnili sledovat dění v jejich přenosovém voze. Pro filmového amatéra něco neskutečného! Co mě také potěšilo,že jsem dostal chatku vedle známého a indiány obdivovaného filmaře ze Slovenska Ivana Vredíka. „Pri borovičke“ mi říkal, že Vánoce a Mohelnický dostavník jsou pro něho největšími svátky roku. Dal jsem mu za pravdu, i když se vidíme vždy jen na Dostavníku. Prioritou Pavla ALIGÁTORA Nenkovského, coby hlavního organizátora, je country přehlídka kapel. Musím podotknout, že se Pavel k nám, amatérským filmařům nechová nijak macešsky. Ba naopak. Skvělé ubytování, zajištěná a komentovaná projekce, i když poprchávalo. Čundrákům to moc nevadilo. Vždyť igelit, deštníky a pláštěnky jsou vždy připraveny. I když letos filmařů moc nepřijelo, nálada byla skvělá, a mohu říci, že tento festival nemá z mého hlediska obdoby. 20 filmů a snad na 40 kapel. Viděl jsem tady poprvé kapelu ze Slovenska FUNNY FELLOWS, a to jsem byl jak u vytržení. Dixieland to je moje, country nevyjímaje. Jen tak dál Aligátore!
Díky! Bylo fajn.
