Ahoj Pavle,
de facto už měsíc uplynul od chvíle, kdy mi opět připadnul ten moderátorsky nevděčný, ale na druhé straně zase krásný úkol – definitivně ze scény ukončit další festivalový ročník. Nevděčný z důvodu zjištění, že za několik málo minut se další Dostavník již opět stane historií. Krásný z důvodu již sice nesčetněkrát prožité, ale pokaždé neskutečně silné atmosféry, která tradičně finále festivalu provází.
Nástup muzikantů na scénu, postupně se zvedající řady stovek ztichlých diváků, závěrečný tikot věžních hodin a především pak společně vyzpívané přesvědčení o tom, že: „No,to se ví..“ Již neuvěřitelných jednatřicet let mám tu čest být součástí dostavnického moderátorského týmu a tudíž také tolik let mám jedinečnou možnost tuto závěrečnou atmosféru společně s ostatními na jevišti prožívat. Atmosféru, o které by se bez nadsázky dalo říci, že je neopakovatelná, ale ona se – kupodivu – v dalším roce zase a v naprosto stejné podobě, opakuje ……. A já osobně právě v tomto letitém už „opakování se neopakovatelného“ vidím jedinečný důkaz toho, že název „Mohelnický dostavník“ se za léta své existence pro doslova tisíce a tisíce příznivců nejen z naší republiky stal zcela jedinečným fenoménem. Troufám si tvrdit, že tento festival jako takový pak také již nedílnou součástí jejich života …..Toho mého zcela určitě.
Pochopitelně, že v republice existuje celá řada jiných zavedených festivalů a přehlídek, vyznačujících se vysokou muzikantskou a organizátorskou úrovní i skvělou diváckou atmosférou. Ale asi jen málokterý z nich se může pochlubit víc jak čtyřmi desetiletími své existence a tím vším, co se pod jednoduchým označením „Mohelničák“ skrývá. Jelikož do Tvé organizátorské „kuchyně“ docela dobře vidím, velmi dobře vím, s jakými očekávanými i naprosto nečekanými problémy jsi se musel porvat a co všechno jsi musel vykonat pro to, aby hlas lidu mohl konstatovat, že nám všem opět bylo fajn. Chtěl bych Ti proto upřímně za nejen tento nádherný letošní ročník poděkovat, popřát tolik potřebné pevné zdraví a zároveň vyjádřit svou víru v to, že s tvrdohlavostí sobě vlastní veškerá protivenství opět překonáš a že se v roce příštím v Mohelnici zase sejdem …..
