Vyberte stránku

Pár postřehů z dvoustránkového dopisu kamaráda Jacka:
Letos to byla již moje třetí návštěva Dostavníku. V tomto roce – nádherná atmosféra, množství účinkujících, se kterým se setkávám jen zřídka a co je na venkovních akcích velmi důležité – také neméně nádherné počasí. V soutěži zvítězili mí favorité – skupina Z HECU, což je skupina skutečně nanejvýš zajímavá. Největším překvapením pak pro mě bylo vystoupení kapely MRAKOPLAŠ, kterou jsem v Mohelnici viděl vůbec poprvé a byla škoda, že nemohli zahrát déle.
Co se týče organizace – co tady povídat! Klobouk dolů před Aligátorem a Marcelkou – asi nikdo není schopen si představit, jaké množství problémů museli vyřešit, aby festival takto perfektně zorganizovali. Také výborní moderátoři, vskutku 100% inspicient, šlapající zákulisí – vše klapalo (aspoň takto to z hlediště působilo). Vystupující skupiny Cop, Malina Brothers, Robert Křesťan, Lokálka, světoví Funny Fellows (na jejichž vystoupení v Polsku stále čekám..) a mnohé další znovu dokázali své kvality, viděl jsem je již mnohokrát, nikdy nezklamali a znovu potvrdili, že stojí za to za nimi jezdit..
Trochu jsem litoval, že de facto jediná kapela na festivalu, hrající solidní moderní country (chcete-li country-rock ) Whiskey River, hrála tak pozdě a tedy před ze 3/4 vyprázdněným hledištěm. Škoda, že tento exodus publika nastal před vystoupením určitě jedné z nejzajímavějších kapel sobotního programu. Možná by pro příště stálo za to, pouvažovat o tom, jestli by program neměl končit poněkud dříve – únava publika se možná přece jen projevuje.

Co se mi nelíbilo:
Za prvé, že takový festival v Polsku nemáme …..
Za druhé pak pohled na hlediště a „rezervace míst“- věřte, že něco takového by v Polsku skutečně neprošlo. Chvílemi bylo až líto vidět, že vystoupení sledují deky a karimatky a lidé stojí, protože si nemají kam sednout..

Závěr:
Nevím, jestli to správně česky napíšu: „No to se ví, zase se sejdem.“
Aligátore – velký dík!

Rolovat nahoru