Dobrý den,
chci se přidat k (jistě spoustě) ostatních spokojených účastníků a moc a moc Vám i celému týmu poděkovat za (opět) nádherný víkend. Jediný problém, který jsme museli řešit byl, kterou scénu zrovna budeme sledovat. Nebo kdy budeme jíst – přestávky na nazvučení jsou někdy prostě krátké …. a bylo jen málo kapel, které jsme dokázali oželet.
Opravdu, každý z nás čtyřech si v dané chvíli našel to svoje. Já za sebe jsem se těšila nejen na klasické folkové hvězdné stálice, ale taky třeba na Funny Fellows. Přiznám se, tuhle muziku vůbec, ale vůbec neposlouchám, nelíbí se mi, ale tihle chlapíci z ní dokážou udělat takovou šou, které se prostě nedá odolat. Vloni jsem je viděla poprvé, víceméně náhodou jsme neodešli. Letos už jsem se na ně těšila dlouho dopředu. A opět nezklamali.
MOC taky děkuju za noční pohlazení na duši v podobě vystoupení Roháčů a Wabiho Daňka. Po tom celoodpoledním a večerním nářezu to bylo přesně to pravé, co v té chvíli mělo zaznít.
A ještě jednu věc bych chtěla zmínit. Asi se o ní moc nemluví – v souvislosti s Dostavníkem, ale postupem času (a přibývajícího věku) ji vnímám stále víc. Dostavník nám jako rodině dává možnost užít si společný víkend, pohodový, klidný, kdy na sebe máme čas, společně se bavíme a taky společně pak celý rok vzpomínáme na Dostavnické koncerty a zážitky. Nemusím se asi moc dlouho rozepisovat o dnešní neskutečně uspěchané době, kdy jako rodiče nemáme na děti čas – ačkoliv bychom moc chtěli … Poslední srpnový víkend je i v tomto směru úžasnou světlou výjimkou. I když náš 16-ti letý synek s námi letos odmítl jet – zkrátka preferuje jinou muziku – nejen další dva (18-ti letý syn a 20-ti letá dcera), ale i ta nejmenší, pětiletá, se Dostavníku nemohla dočkat. Když jsme jí cestou do Mohelnice vyprávěli, jak si babička myslela, že by Lenča raději zůstala u ní než jela s námi, začala se smát: „Jéje, to né. To se babička spletla, že?“ Pravda, sice nesleduje až tak soustředěně muziku (i když něco už taky samozřejmě zná), ale zase má své priority. A pohodoví rodiče, které má pro sebe celý víkend, k nim určitě patří. I za tuhle příležitost moc děkuju.
Tak trošku těžko se píše o něčem, co už 11 let vnímáme jako superzávěr prázdnin. Ať leje nebo jsou tropy, nebo něco mezitím, neumíme si jiný konec prázdnin (a zároveň naší dovolené, kterou si plánujeme právě přes Dostavník) představit. A jsem ráda, že jsme kolem sebe našli spoustu a spoustu lidí, kteří Dostavník vnímají úplně stejně. Po té době už začínáme některé tváře jinak anonymních lidí vnímat jako známé a i nás letos zastavilo několik lidí, jakože odkud jsme, že si nás pamatují, že jezdíme každý rok.
Když jsem na Bouzově letos dostala „Dostavnický Times“, okamžitě jsem se podívala na zadní stranu. Hodně nás ta čtyřicítka strašila …. před nějakou dobou jste řekl, že byste chtěl udělat 40 ročníků. A vyznělo to tak, že potom končíte.
Termín dalšího ročníku tam nebyl …. umím si představit, kolik práce, nervů, probdělých nocí za tímhle úžasným víkendem stojí. Kolikrát jste musel zažít zklamání a bojovat s pocitem, že by bylo nejlepší s tím prostě seknout. Nebo možná ani neumím, určitě toho všeho bylo mnohem víc.
Ale věřte, vytvořil jste něco naprosto jedinečného, v naší době a zemi doslova neskutečného. Byla by obrovská škoda, kdyby Dostavník skončil. Mluvili jsme i s některými lidmi z Vašeho týmu. Ani oni si nedokážou představit, že by příští rok na konci prázdnin „neměli co dělat“.
Proto se chci přidat ke všem těm přáním, která na letošním Dostavníku zazněla z pódia, a která, jak věřím, jste ještě ve větším množství slyšel mimo pódium a četl v mailech. A ještě uslyšíte a budete číst: já i celá naše rodina si moc přejeme, aby další ročník(y) byl(y). Abychom zase měli příští rok kam jet na konci dovolené. Abychom zase měli možnost užít si tento víkend spolu, nerušeně, se skvělou a zároveň hodnotnou zábavou. Abychom se opět měli kde zotavit po předcházející aktivní dovolené někde na našich horách. Neboť i tuto funkci pro nás Dostavník zastává 😀
Zkrátka Vás moc a moc prosím: pokud Vám to jen trošku dovolí zdraví a najdete aspoň pár ochotných lidí, vytrvejte …. omlouvám se, ale líp to říct prostě neumím.
Mějte se moc krásně, přeju Vám, Vaší rodině i kamarádům – organizátorům hodně zdraví, sil a neutuchající nadšení!!
