Vyberte stránku

Je pondělí, 1. září. Festivalová sezóna skončila Mohelnickým dostavníkem, bylo krásné ho uzavírat, díky! Jeden z festivalů, na který mám vždy vzpomínky živé a podmanivé…, nějak se tam všechno děje. Lenka Tichotová je skvělým společníkem na takové akce. Rozhodně NEPOHRDÁME takovými staromileckými jamy, my je MILUJEME . A všechno je jednou poprvé a odříkaného chleba největší krajíc.. René Souček si konečně zazpíval na pódiu Mohelnického dostavníku, čímž se mu splnil sen – dokonce zpíval závěrečnou hymnu!… a chyběl mu už jenom pěkný klobouk (ale to si dělám legraci, on totiž ty klobouky nenosí :)). Tímto prosím všechny kamarády, kteří tuto událost fotili, jestli by nějaké fotky zveřejnili, abychom měli památku. Já jsem měla po celou dobu na pódiu pusu od ucha k uchu. Měla jsem k tomu několik důvodů: 1. hraju s úžasnými ženami. 2. byla jsem po mohutném večírku, který v podstatě ještě pokračoval. 3. jsem zamilovaná a On tam byl. 4. vyšlo počasí navzdory neblahým předpovědím. Léto prosvištělo šíleným tempem…, tak rychle, že člověk cítí jen únavu a pamatuje si záblesky z některých festivalů… a letos jsme hrály v červenci a v srpnu dohromady tuším 26 koncertů… pro mě to byly poslední prázdniny a letos nastupuji poslední rok nepovinné školní docházky, aby jsem si splnila své dobrovolné povinnosti. Bude to masakr. Další události (ne)nechám náhodě. Dneska a především zítra úpěnlivě myslím na svou velkou přítelkyni Mary Kubata, protože dnes si opakuje na zítřejší státnice, a zítra ráno tam budu s ní. Mám jak přijet, díky! Myslete na na ní, Budějčáci, co ji znáte . Taky Anna Su má zítra zkoušku, taky na ní myslím, ale státnice nás čekají až příští rok v červnu, viď . Přeji Vám pěkné září.

Rolovat nahoru