Letošní dostavník? Pro mně zkouška víry.
Když se říká o Mohelničáku v různých souvislostech, často padne věta : Na Dostavník vždycky prší. Letos tomu nebylo jinak. S blížícím se termínem začátku festivalu se blížily nelichotivé předpovědi meteorologů: chladno, déšť, vítr, přeháňky, bouřky. Fandové byli v pochybnostech, skalní měli jasno: jedeme za každého počasí! A dobře udělali. Snažil jsem se vžít do „kůže Aligátora“ a řekl si: bude to letos o víře a důvěře v Boha. Vskutku jsem se intensivně modlil za úspěšný průběh festivalu, který nás letos přijal po 36. Když se to začalo hrozivě valit na nebi nad Mohelnické sady, byla má důvěra poctivě zkoušena. Nebylo to snadné, ale o tom víra je. Děj se co děj, Bůh přece dobře ví, co dělá a nemusíme mu o tom nic říkat. I když něco popršelo, hlavně v pátek, v sobotu a v neděli to už bylo dobrý. Je třeba si uvědomit, že letošní vrtkavé počasí nadělalo vrásky kdekomu. Přišli nečekané záplavy, někteří lidé přišli o své nejdražší, mnozí o své domy. Sázavafest v Kácově se téměř utopila v blátě… Byla to pro mně další vzácná zkušenost. Osobitně mě oslovila Dostavnická mše svatá. Kolem 200 účastníků, líbivý doprovod Hrnku z Hlučína, Scholy od sv. Tomáše, soustředěni přítomní i v pozadí netradičně přítomné koně tvořili překrásnou kulisu bohoslužby. Smolinky v indiánském ustrojení a se svými rodiči přinesly v průvodu dary k oltáři, k.j. i CD nosiče, které letos nahráli skupiny účinkující na festivalu : Špunt, Dobrá poloha, Hluboké nedorozumění, Pozdní sběr, Frýda and company, Pouta …nová kytara, kytička jiřin z moravičanské farní zahrádky….
Pavle, kamaráde! Děkuji tobě, tvé rodině a realizačnímu týmu Dostavníku za perfektně připravený program, scénu a vše, co k tomu patří. Přeji po tom nářezu blahodárný odpočinek a hodně síly pro duši a pro tělo do dalšího, nejen „dostavnického života !“