Vyberte stránku

Ahoj kamaráde.
Skutečně jsme se už nepotkali, přeci jen jsem tě viděl jen při plnění tvých pořadatelských povinností, když jsi se mihl kolem podia. A ani já jsem to nepřeháněl s pohybem v zákulisí, měl jsem sebou syna a tak jsem střídal focení, klábosení se známými a rodičovské povinnosti (no, to zní vznešeně, ale synovi je skoro 18). Občas jsem nevydržel a vyfotil i něco kolem. Jinak mě Dostavník nezklamal, spíše příjemně překvapil. Potěšil jak atmosférou, tak i skladbou diváků s trampskými kořeny a taky jejich věrností. Při sobotní dopolední nepřízni počasí jsem byl zvědavý, jak se to projeví v hledišti, ale publikum vybavené ponchami, celtami a pláštěnkami s deštěm nemělo vůbec problém. A také lokalitu ti může většina pořadatelů závidět – lesní amfiteátr mimo město s přilehlým kempem, co chtít víc? A to popovídání holt zbyde na příště, třeba na Zahradu.