Ahoj kamarádi,
jsem mladá a možná i příjemná žena. Jsem prodavačka a svou práci mám ráda. Nejsem však zarputilým obchodníkem. Moje duše je duší trempa - tuláka. Přesto, že žiju v moderním světě nenávidím spěch, zmatek a všechno to zlo, které z dnešní hypermoderní doby pramení. na Mohelnický dostavník jsem odjížděla se smíšenými pocity. Bude to opravdu takové jak mi všichni říkali ? Nebo to bude komerční festiválek, kde se výběr kapel, zpěváků ale i všechno ostatní řídí jen a jen penězi. Naštěstí ne, ty tři dny prožité na "Dostavníku" mě naplnily optimismem, dobrou náladou a energií na celý rok. Ještě o Vánocích budu vzpomínat na sluneční paprsky a kapky deště, které jen dokreslovaly atmosféru a které snad ani nikdo nevnímal. bylo to pohlazení po duši, radost z vědomí, že jsou na světě lidi jako já . Je to zvláštní, už druhý den mi většina lidí připadá známých. Zdravíme se veselým, důvěrným "Ahoj" ačkoliv jsme se nikdy neviděli. Některé poznávám, známe se z country bálů, Zahrady, skautských výprav ...
Jsme všichni stejní, někteří maskáčoví, zelení, westernoví... Všichni jsme stejní blázni posedlí touhou po zelené trávě, modré obloze, voňavém spadaném listí, načichlí vůní lesa, skla a kouřem ohýnků. Můj velký obdiv a dík patří všem těm "mravenečkům", kteří se podílejí na přípravě Mohelnického dostavníku s nadšením a láskou a bez kterých by to nešlo. Ale hlavně tobě Aligátore, že už se tolik let staráš o to, aby dny na Dostavníku byly stále zářivé a hřejivé jako den v pozdním létě.
Děkuji a na 30. Mohelnickém dostavníku AHOJ!