Když jsem byl letos 10. března 2020 na pohřbu Honzy Vyčítala (1942 – 2O20) ve strašnickém krematoriu v Praze, napadlo mě, že právě dnes je 25. let od smrti „Posledního kovboje“, Michala Tučného (11. 1. 1947 – 10. 3. 1995).
Vzpomínal jsem si na 10. březen 2010, kdy jsem při 15. výročí jeho smrti sloužil za něho mši sv. v chrámu sv. Prokopa v Lošticích. Čas života běží každému podle Boží režie. Záleží na tom, jak ten vyměřený čas žijeme a čím ho naplníme v službě pro ty druhé. Mám rád myšlenku Alberta Schweitzera: „Jediné, co bude důležité, až odejdeme na věčnost, budou stopy lásky, které tu po nás zůstanou.“ Ty stopy mají originální podobu. Po Michalovi zůstaly v podobě písniček, které pro nás zpíval vždy srdcem a s muzikantským kumštem. I proto se u jeho „klobouku“ na hřbitůvku v Hošticích rádi zastavujeme, vzpomínáme, děkujeme a modlíme za jeho duši…
I já jsem to letos v roce tak hektickém, v měsíci „dušičkovém“, ještě stihl.
Z Hoštic u Volyně, od krásně obnoveného kostela Panny Marie Vás zdraví
Pavel Kavec – 16.11.2020