Tak jako v mnoha českých a moravských obcích s českým obyvatelstvem, i v Moravičanech byla zasazena lípa na památku ukončení první světové války a ustavení republiky československé.
Pan farář Josef Novák to ve své knize Dějiny Moravičan z roku 1965 popisuje následovně:„ Naše osvobození doznělo v Moravičanech slavností zasazení lípy svobody. V neděli 4. května 1919 odpoledne byla vynesena ze školy lípa svobody, okrášlena slovanskou stuhou. Nesly ji obcí dívky v národních krojích na její stanoviště. V průvodu šla školní mládež s učiteli, hasičský sbor a velký počet lidu. Před stavením chalupníka Crhy byla lípa postavena do připravené jámy a přivázána ke kolu. Učitel F. Jílek promluvil o významu sázení památných stromů a doporučoval vůbec sázení stromoví. Po zasazení lípy byly zahrány hymny, byla přednesena A. Vinklerovou báseň Lípa a žáci školy zazpívali píseň Lípo, lípo, lípo československá, kterou k té příležitost složil nadučitel Kryštof Lolek. Hudebníci zpěv doprovázeli.
U lípy se konaly oslavy 28. října, jak tomu bylo už v r. 1919, kdy večer zahrál odbor Národní jednoty Karasovo drama „Na rodné hroudě“ a hudební kroužek pod taktovkou Jar. Vavrouše zahrál několik skladeb.
R. 1920 vedle proslovu učitele Jílka přečetl Jar. Vavrouš dopis legionáře Fr. Patáka, že vlast nutno milovat nezištně, mužský sbor zazpíval píseň „Bývali Čechové“, ženský „Krásná naše domovino“, potom přednesly děti básně a zazpívaly. Večer se hrál „Lešetinský kovář“. V r. 1921 se oslavy 28. října nekonaly, protože 27. října byla vyhlášena částečná mobilizace čtyř ročníků proti Maďarům, kteří povolali ze Švýcar na trůn Karla Habsburka. Sokoli hlídali po tři dny železniční most u Moravičan. Karel byl z Maďarska odvezen a poměry se uklidnily. Lípa svobody rostla, 28. říjen se oslavoval, ale poměry zrály pro novou pohromu.“ Tolik Dějiny pana faráře.
Považuji za potřebné upřesnit místo zasazení lípy. Byla zasazena na prodloužené hranici mezi usedlostmi Karla Crhy, nyní č.p. 173 a Bohumíra Bendy nyní č.p. 174. Každý majitel usedlosti na návsi sekl trávu před svým domem, shraboval listí ze stromů, převážně hrušek, udržoval schůdnost chodníku kolem průčelí domů a čistil kamennou krajnici u silnice. Když pak obec vysázela po obou stranách silnice růže, udržovali a okopávali je a každé jaro je stříhali. Jak lípa rostla, přibývalo práce s úklidem a údržbou okolí stromu. Automaticky to dělali i následující majitelé, na č. 174 rodina Blaháčkova a na č. 173 rodina Kašparova, ta až do roku 2008, tj. 41 roků. V létě, po odkvětu lípy bylo nutno uklízet opadávající květy a listeny a hodně pozdě na podzim pak opadávající listí, kterého bylo několik úhrabečných košů. Často se stávalo, že listí strhával až padající sníh a pak bylo nutno uklízet až po roztání sněhu (jeden rok až 26. ledna). Na úklid listí jsme si nechali uplést velký úhrabečný koš, který pak využívali ve zdejší škole na dárky na Mikuláše.
V 90. letech byla lípa veliký rozsochatý strom, který zasahoval silnými větvemi až nad střechy obou usedlostí a byly obavy, že při silném větru poškodí štíty budov. Obavy zesílily, když 16. července 1995 poryv větru povalil velikou lípu u kostela vedle lávky přes Třebůvku, která naštěstí spadla rovnoběžně s lávkou přes řeku, takže lávku nepoškodila. V roce l997 ořezali polovinu větví na lípě Jiří Blaháček a Zděněk Klimeš. V r. 1999 ořezal na moji žádost druhou polovinu větví Dušan Arvai. Trvalo 15 let, než lípa začala dostávat současný úhledný tvar.
Pod mohutnou korunou lípy se v průběhu let vytvořilo suché prostředí pro vegetaci. V posledních letech, se dá říct až extrémně suché. Rozložitý kořenový systém vysaje i to málo vody, která se přes hustě olistěnou korunu v době vegetace na půdu dostane. To jen při velkých deštích. Na půdu pod korunou se tak dostávají srážky hlavně v době bez listí, tj. v zimě a předjaří. Tomu se přizpůsobila i skladba vegetace. Vždycky mne udivovalo, jak brzy z jara, když tráva na volné ploše teprve začínala růst, kolem kmene lípy najednou vyrostl hustý „trávník“ se žlutými šesticípými kvítky. Není to tráva, ale je to drobná, suchomilná, liliovitá rostlinka Křivatec, rozmnožující se hlavně cibulkami. V tomto případě se nejedná o běžný Křivatec žlutý, ale pravděpodobně Křivatec český – Gagea bohemica. Tato rostlinka brzy z jara rychle vyroste, vykvete na ní maximálně jeden kvítek, vytvoří nové cibulky a přibližně za šest týdnů „zatáhne“ a zelená nadzemní část uschne. V posledních letech se plocha porostu kolem kmene neustále zmenšuje, porost řídne. Příčinu vidím v příliš časném a nízkém sekání porostu rotační sekačkou, když rostlinka ještě nemá ukončenou vegetaci. Souvislý porost v letošním roce byl asi na ploše 1,5 x 3 m na straně od kmene k silnici.
O Křivatci českém někteří botanici říkají, že u nás zůstal z poslední doby ledové (4. doba ledová-Wurm). Na Moravě tehdy nebyl souvislý ledovec, ale v nížinách bylo prostředí podobné tundře, ve kterém se rochnili mamuti. Možná by bylo vhodné vznést dotaz v této věci na pana Václava Větvičku v pořadu Receptář prima nápadů na jaře příštího roku. Snad tam ještě nějaký křivatec poroste.
Napsal Bohumil Kašpar, st.
Moravičanská lípa na návsi – DRUH STROMU: LÍPA SRDČITÁ (TILIA CORDATA)
VYSAZENA: 4. KVĚTNA 1919, OBVOD STROMU: 300 CM
Zrozena za hodování
Lípa svobody byla na moravičanské návsi vysazena 4. května 1919 k oslavě založení Československa. Ten den se v Moravičanech slavily hody. Ve vesnici se v poledne konala pobožnost a po ní se z místní školy u kostela průvodem vynesla slovanskými stuhami ozdobená lípa. Od kostela šel průvod s muzikou až na náves, lípu nesly tři ženy v krojích. Nechyběli studenti, hasičský sbor, farníci i široká veřejnost. Výtěžek z hlasování místní použijí na výsadbu nové Lípy svobody.
Lípa na návsi v Moravičanech je přihlášena do soutěže Strom roku. Hlasovat pro naši lípu můžete dvěma způsoby:
1. Pomocí DMS zprávy můžete svého finalistu podpořit přímo z mobilního telefonu. Stačí odeslat DMS STROM3 30 (dle čísla přiděleného každému stromu na číslo 87 777. Cena DMS je 30 Kč, z toho 29 Kč půjde na výsadbu a ochranu stromů v místě, kde finalista roste.
2. Zapojit větší množství lidí do hlasování umožňují hlasovací archy. Jejich cena je 60 Kč a vejde se na ně 20 podpisů. Archy najdete na obecním úřadě, poště a v obchodech v Moravičanech. Vytisknout je můžete zde.
Výtěžek poputuje stejně jako v případě DMS na výsadbu a ochranu stromů v místě, kde finalista roste.