Úvod

Vaše názory na Mohelnický dostavník®

Na této stránce Vám budeme nabízet kladné i záporné ohlasy na Mohelnický dostavník. Budeš-li chtít i ty přispět svým názorem, zašli tento na adresu hlavního pořadatele: aligator@mohelnickydostavnik.cz

 Rok:  2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 


 Třídit názory podle datumu od:  nejnovějšího - nejstaršího
  

2016

Víc než měsíc je dostatečně dlouhá doba, abych se oprostil od všech dojmů, povídání při nahodilých i očekávaných setkáních, dospal všechny nedospánky, a byl – jak se říká – nad věcí a nezúčastněný pozorovatel. Jenže ono to nejde. Z mnoha důvodů. Ač šedobradým, nepovažuji se za starého, ale jen za pamětníka (poprvé jsem byl na Mohelnickém dostavníku 8. prosince při jeho 5. ročníku v roce 1979 ještě ve starém kulturáku na náměstí a vstupenka stála 7,- Kčs a pak jen s několika přestávkami každý rok). A mám tak na papíru poznámkových sešitů a na harddisku své paměti zaznamenány Dostavníky, které se mi občas svými dojmy překrývají, ale vždy jsou pro mne vzpomínky na tuto skvělou akci nesmazatelně zapsané. A ten letošní, už 41. ročník, nebude výjimkou.
O Dostavníku se tvrdí, že je mezi ostatními folkovými festivaly (napříč všemi žánry, které folk obsahuje) festivalem tradičním. Dlouho jsem tomu nerozuměl. Je tradiční proto, že sem jezdí omaskáčované diváctvo, které v těchto počtech jinde nenajdeme? Nebo je tradiční proto, že podle diváků dramaturgie sází především na zavedená jména, vítěze nejrůznějších soutěží, držitele nejrůznějších ocenění z nejrůznějších akcí či za vydaná cédéčka? Nebo že se každým rokem u táborového ohně některé z trampských osad setkávají amatérští muzikanti, aby zde po oficiálním programu pozvaných skupin hráli až do rána? Nebo že je dostatečně známá páteční soutěž skupin, filmová soutěž, představování mladých a nadějných dětských a mládežnických (bráním se slovu teenagerovských) skupin, zahajování festivalu Vlajkou a Pozdravem po hvězdách, folkovými superstars našlapanou Galapřehlídku hostů a atmosférou, kterou Dostavníku, jeho pořadatelům a organizátorům závidí ostatní pořadatelé a organizátoři? Ne, ne, ne, milí přátelé Mohelnického dostavníku. Tato akce je přece žijící organismus. Má své charisma, svůj „genius loci“, svůj neustálý vývoj (kdyby byl Mohelnický dostavník ortodoxně tradiční, nebudou tu hrát skupiny nebo sólisté, kteří se pohybují i mimo tzv. folkový svět), festival má své dlouholeté pořadatele, výborného dramaturga a šéfa festivalu v jedné osobě, má věrné fanoušky a věrné muzikanty, oblíbené moderátory a vůbec všechny, kdo se na Dostavníku potkávají nejen jako lidé nejrůznějších sociálních skupin, kulturního zaměření a rozhledu, ale kvůli tomu, že vědí to, že tu bude zase dobře.
Jsem rád, že mě chuť jezdit vždy na konci léta do Mohelnice neopouští, ale s věkem, silnějšími brýlemi, větší pleší a břichem umožňuje zaznamenávat víc zážitků, dojmů, událostí, které pro mne byly dřív bezvýznamné a kterých si vážím čím dál víc za to, že jsem je prožil se svými přáteli a kamarády právě na Mohelnickém dostavníku. Bráním se citacím výroků slavných, ale dovolte mi, abych vzpomenul woodraftera, spisovatele a malíře, E.T.Setona, který řekl: „Protože jsem poznal trýzeň žízně, vykopal jsem studnu, aby z ní i jiní mohli pít“.
A tak jsem každý rok vděčný Pavla Aligátorovi Nenkovskému, že pro nás, návštěvníky a fanoušky Mohelnického dostavníku, prohlubuje studnu, ze které čerpáme radost, nová přátelství nebo zážitky, které nejdou zapomenout.

Josef Sandy Nosek – držitel Zlaté Porty (02.10.2016)



Pár postřehů z dvoustránkového dopisu kamaráda Jacka:
Letos to byla již moje třetí návštěva Dostavníku. V tomto roce – nádherná atmosféra, množství účinkujících, se kterým se setkávám jen zřídka a co je na venkovních akcích velmi důležité - také neméně nádherné počasí. V soutěži zvítězili mí favorité – skupina Z HECU, což je skupina skutečně nanejvýš zajímavá. Největším překvapením pak pro mě bylo vystoupení kapely MRAKOPLAŠ, kterou jsem v Mohelnici viděl vůbec poprvé a byla škoda, že nemohli zahrát déle.
Co se týče organizace – co tady povídat! Klobouk dolů před Aligátorem a Marcelkou – asi nikdo není schopen si představit, jaké množství problémů museli vyřešit, aby festival takto perfektně zorganizovali. Také výborní moderátoři, vskutku 100% inspicient, šlapající zákulisí – vše klapalo (aspoň takto to z hlediště působilo). Vystupující skupiny Cop, Malina Brothers, Robert Křesťan, Lokálka, světoví Funny Fellows (na jejichž vystoupení v Polsku stále čekám..) a mnohé další znovu dokázali své kvality, viděl jsem je již mnohokrát, nikdy nezklamali a znovu potvrdili, že stojí za to za nimi jezdit..
Trochu jsem litoval, že de facto jediná kapela na festivalu, hrající solidní moderní country (chcete-li country-rock ) Whiskey River, hrála tak pozdě a tedy před ze 3/4 vyprázdněným hledištěm. Škoda, že tento exodus publika nastal před vystoupením určitě jedné z nejzajímavějších kapel sobotního programu. Možná by pro příště stálo za to, pouvažovat o tom, jestli by program neměl končit poněkud dříve – únava publika se možná přece jen projevuje.

Co se mi nelíbilo:
Za prvé, že takový festival v Polsku nemáme …..
Za druhé pak pohled na hlediště a „rezervace míst“- věřte, že něco takového by v Polsku skutečně neprošlo. Chvílemi bylo až líto vidět, že vystoupení sledují deky a karimatky a lidé stojí, protože si nemají kam sednout..

Závěr:
Nevím, jestli to správně česky napíšu: „No to se ví, zase se sejdem.“
Aligátore – velký dík!

Jacek Nawrocki (Polsko) (27.09.2016)



Vítejte, organizátoři festivalu!
Chtěla bych vám velmi poděkovat za tři nádherné dny v Mohelnici. Jsem stále pod dojmem ohromné práce, kterou jste při organizaci festivalu vykonali.Byly to pro mě nádherné zážitky, obzvláště, že se koncerty konaly na několika scénách, což všeobecně není tak časté. Byla jsem na mnoha festivalech, ale Dostavník je výjimečný. Při tom množství skupin jsem si mohla vybrat ty, které mě nejvíce zajímaly. Dobrým nápadem je přehlídka krátkých filmů. Na Dostavníku jsem byla již potřetí a pokaždé na něho ráda vzpomínám.

Krystyna – Wisła (Polsko) (27.09.2016)



Jako bych se propadl v čase někam k malinám nezralým. Do let a pocitů, jimž paměť skoro nevěří, že je tělo prožívalo. Mohelnický dostavník daruje vše, po čem správný kotlíkář baží: vědomí, že trampové ještě žijí a žijí náramně. Muziku, u které se nemusí tvářit, jako že jí rozumí, byť je mu zcela cizí. Kapely, se kterými se zasměje, i se kterými se dojme, a hlavně kapely, se kterými si zazpívá a nedbá nic, že má v krku moribundus. Tóny, akordy a slova, díky nimž rád druhý den chraptí.
Za všechny jen dva příklady: Marien a Jarret. Mohelničák je dnes vlajkovou lodí folkové, country a trampské muziky, není ale žádnou mamutí poutí: stejně jako se na něm zpívá, tak na něm publikum pozorně naslouchá. Kávu tam "U Aligátora" mají skvělou, kořalku taky a výskyt úsměvů na metr čtvereční je k neuvěření. Naše Bonsai č.3 se sem po letech vrátila radostně a mj. si ověřila, že hraní na D uhové scéně je pro kapely zážitek z kategorie Luxusárium. Jediné, co mě mrzí, že noční sejšny končící za kuropění jsem musel poslouchat jen z chatky: překonal jsem puzení a v noci ten moribundus léčil spánkem.
Tak se o to víc těším, že příště si v Mohelnici přidám nějakou tu "prozpívanou chvíli, kterou Pánbůh do času, co zbejvá, nepočítá..."

Václav Koblenc, Bonsai č.3 (26.09.2016)



Názov Urtica film Źihľava vychádza z latinského prekladu kopřivy (Urtica) a naší obce Žihľava (kopřiva). Prvý 6 min. western Kanon samé zlatom sme natočili v roku 1975 kamerou Admira Super 8 mm. Odvtedy vzniklo vyše 100 hraných filmov, kde hlavnou témou bol Divoký západ, humor, parodia, ohnivá voda...
Na Mohelnický dostavník sme ich zasielali niekedy v polovici 80-tych rokov. V roku 1995 sme sa preorientovali na video VHS a prvý film Urtica film presents, ktorý parodoval novinky v kinách (Pacho po nežnej revolúcii, Rambo 4, alebo cigáni idú do neba, S Madonnou v posteli) vyhral prakticky všetky súťaže na Slovensku a Ćechách, v tedajšej satelitnej VTV dokonca kameru Panasonic no a hlavne divácku anketu na Mohelnickom dostavníku v roku 1996. Vtedy sme sa prvýkrát zúčastnili osobne v indiánskych kostýmoch. A to trvá dodnes... Natočili sme 2 reportážne filmy, v ktorých sme zachytili atmosféru tohto skvelého festivalu. Na otázku ,,co vás sem pŕivádi odpovedali rôzdne - ,,jezdím kvuli lidem, je tu hezky, atmosféra sadú je nenahraditelná, skvelý záver léta, stylové prostŕedí, fascinující hudba. Jezdí sem mnoho lidí rovnaké krvné skupiny, ktoré boli nainfikované romantikou westernových filmov 60 tych rokov, mayoviek a celé rodiny trampú. Bohužiaľ vekové zloženie tomu aj zodpovedá, lebo mladá generácia ak nevyrastá v rodine blízkej tomuto životnému štýlu, je pod vplyvom techniky, komercie úplne odtrhnutá od romantiky a prírody. Filmy premietané na Dostavníku sa snažia vychádzať všetkým divákom
ktorí ocenia jeho umelecké kvality - či to je videoklip, reportáž, animovaný alebo hraný...
Budem velmi šťastný ak sa každý rok zúčastním premietania v tomto krásnom prírodnom prostredí, uvidím známé kamarády, lognu skvelého piva a v restauraci „U Pechú“ zošrotuju 1,5 kg udených bizoních ŕeber..... Howgh..!

Ivan Vredík - Indiáno - Urtica film Źihľava (25.09.2016)



Ahoj Pavle,
přišel podzim a já nostalgicky vzpomínám na léto, spoustu festivalů, které jsme odehráli. Rád bych ti poděkoval za pozvání na Mohelnický dostavník, kde se po těch mnoha létech cítím jako doma. Letošní rok byl pro mě zvláště srdcovou záležitostí, protože jsem mohl spolu s vámi a s diváky Dostavníku, oslavit svou sedmdesátku. Ještě teď mám před očima to úžasné publikum, které každým rokem vytváří tu nezapomenutelnou atmosféru, která k Dostavníku patří. Musím přiznat, že Dostavník patří k nejlepším festivalům, kam se rádi každým rokem vracíme.
Děkujeme za bezvadné zázemí, za vše, co pro muzikanty, pro českou kulturu a pro diváky děláte.
Přeju ti pevné zdraví, pozdravy tvé rodině a hodně dědečkovských radostí. Těším se na další spolupráci s tebou, poděkování všem, kteří se na Dostavníku podíleli a doufám, že se na konci příštího léta zase sejdem…

Pavel Žalman Lohonka (25.09.2016)



Ahoj Pavle,
de facto už měsíc uplynul od chvíle, kdy mi opět připadnul ten moderátorsky nevděčný, ale na druhé straně zase krásný úkol – definitivně ze scény ukončit další festivalový ročník. Nevděčný z důvodu zjištění, že za několik málo minut se další Dostavník již opět stane historií. Krásný z důvodu již sice nesčetněkrát prožité, ale pokaždé neskutečně silné atmosféry, která tradičně finále festivalu provází.
Nástup muzikantů na scénu, postupně se zvedající řady stovek ztichlých diváků, závěrečný tikot věžních hodin a především pak společně vyzpívané přesvědčení o tom, že: „No,to se ví..“ Již neuvěřitelných jednatřicet let mám tu čest být součástí dostavnického moderátorského týmu a tudíž také tolik let mám jedinečnou možnost tuto závěrečnou atmosféru společně s ostatními na jevišti prožívat. Atmosféru, o které by se bez nadsázky dalo říci, že je neopakovatelná, ale ona se – kupodivu – v dalším roce zase a v naprosto stejné podobě, opakuje ….... A já osobně právě v tomto letitém už „opakování se neopakovatelného“ vidím jedinečný důkaz toho, že název „Mohelnický dostavník“ se za léta své existence pro doslova tisíce a tisíce příznivců nejen z naší republiky stal zcela jedinečným fenoménem. Troufám si tvrdit, že tento festival jako takový pak také již nedílnou součástí jejich života …..Toho mého zcela určitě.
Pochopitelně, že v republice existuje celá řada jiných zavedených festivalů a přehlídek, vyznačujících se vysokou muzikantskou a organizátorskou úrovní i skvělou diváckou atmosférou. Ale asi jen málokterý z nich se může pochlubit víc jak čtyřmi desetiletími své existence a tím vším, co se pod jednoduchým označením „Mohelničák“ skrývá. Jelikož do Tvé organizátorské „kuchyně“ docela dobře vidím, velmi dobře vím, s jakými očekávanými i naprosto nečekanými problémy jsi se musel porvat a co všechno jsi musel vykonat pro to, aby hlas lidu mohl konstatovat, že nám všem opět bylo fajn. Chtěl bych Ti proto upřímně za nejen tento nádherný letošní ročník poděkovat, popřát tolik potřebné pevné zdraví a zároveň vyjádřit svou víru v to, že s tvrdohlavostí sobě vlastní veškerá protivenství opět překonáš a že se v roce příštím v Mohelnici zase sejdem …..

Josef Mlok Grim (25.09.2016)



Co říci k Mohelnické filmové soutěži? Dostalo se mi té cti tuto jedinečnou akci, která u nás nemá obdoby, moderovat. Letos již podruhé za sebou (poprvé loni) se soutěž filmových klipů, šotů či zkratek dočkala zajímavé obměny. Místo na hlavním pódiu jí byl věnován přírodní areál Duhové scény. Musím říct, že ač jsem se této změny zprvu obával, ukázala se jako naprosto skvělou volbou! Přírodní prostředí Duhové scény s bližším kontaktem diváků s promítanými soutěžními snímky i některými přítomnými autory přidal soutěži jedinečnou atmosféru. Areál se během ní zcela zaplnil a diváci živě reagovali na každý promítnutý snímek. Jejich pestrost byla také zajímavá. V soutěži nefigurovaly jen hudební klipy, které ztvárňovaly děj písničky. Mezi 19. snímky dostala významný prostor také animovaná tvorba, která ukázala, že zručnost našich autorů jde ruku v ruce s vývojem techniky. Diváci, kteří byli jedinou porotou soutěže, tak mohli vidět filmové snímky, z nichž nejkratší měl pouhých 40 sec, nejdelší pak cca 11 min. Obsahová různorodost způsobila, že celá přehlídka nebyla v žádném případě nudná. Střídaly se snímky vtipné, poučné a takové, které reagovaly na vážná témata. Mezi těmi dominoval videoklip písně skupiny Epydemye s názvem „Skočil jsem do tmy“, i retrospektivní snímek - videoklip písně Pavla Bobka, nazvaný „1995“. Hrané videoklipy, mezi jejichž autory byli i zahraniční účastníci ze Slovenska pak ukázaly, že soutěžící autoři jsou současně i zručnými režiséry. Na několika snímcích zapojili „do hry" i mnoho svých známých a kamarádů s nesporným hereckým talentem, jako např. ve snímku Babička Mary, Kinorama či Jóga po slovensky. Velmi kvalitní a poutavé byly pak animované snímky, které na malé časové ploše přinesly mnoho poučení i zábavy. Za všechny je možno jmenovat snímek Kouzelník, Rybí polévka, Pasta a kartáček, Pajdovy příběhy a především pak snímek Vaccam našeho špičkového animátora Jaroslava Nykla. Ten se také po zásluze stal celkovým vítězem soutěže díky největšímu počtu diváckých hlasů. Celkové výsledky pak potvrdily, že diváci nejvíce ocenili zábavu, vtipnost a legraci. Poděkovat je pak především nutno zejména přítomným autorům snímků, kteří neváhali se svým krátkým soutěžním příspěvkem přijet až do Mohelnice. K těm patří především slovenský Ivan Indiano Vredík, dále pak vítěz Jaroslav Nykl, Bohumír Novák, Milan Štajer či Stanislav Domanský. Ohlasy diváků byly jednoznačně kladné a jejich postesknutí, že by se na snímky rádi podívali ještě opakovaně, bude jistě k zamyšlení i pro organizátory a autory krátkých filmů.
Soutěž se jistě, vzhledem k rozmachu techniky a technologií, stane inspirací i pro další případné autory v příštím roce, až se obávám, zda časem pro velký počet nebude nutné pořádat ještě předkolo filmové soutěže pro konečný výběr na samotný Mohelnický dostavník. V každém případě se již moc a moc těším, čím nás autoři, pro které je hudba nejen reprodukcí, ale především inspirací k výtvarné tvorbě, překvapí v příštím roce! Za letošní roční všem patří obrovské poděkování i úcta za odvedenou mravenčí práci!

Karel Karlos Soukop – Bruntál (21.09.2016)



Ahoj Pavle,
se zdravým odstupem usedl jsem k psaní této zprávy. Rád bych Ti za kapelu Kapky moc poděkoval za pozvání na Dostavník. Jak koncert v Lošticích, tak i na hlavní scéně, byl pro nás moc silným zážitkem. Netajíme se tím, že je to pro nás po dvaceti letech dojíždění na Dostavník a po 15 letech existence kapely splněným přáním. K tomu ještě cena „Za krásu slova“ z rukou Milana Tesaře a je z toho opravdu silný den. Rád bych Ti poděkoval i jako návštěvník Dostavníku. Atmosféra festivalu se nám zdá být krásně „vyzrálá". Dostavník v kalendáři je pro mnohé zakotvený stejně tak jistě jako Vánoce.
Přejeme hodně zdaru, síly a radosti do dalších příprav!

za KAPKY David Š. (21.09.2016)



Jaký byl pro mě letošní Dostavník? Prostředí campu a parku je vynikající, počasí vyšlo a tak si Aligátor a jeho tým za letošní ročník zaslouží opět veliké poděkování. Dostavník je festival, na který jezdím snad od jeho prvních ročníků a který mne nikdy neomrzí. Je to spíš srdeční záležitost, jako vždy byl pro mě především obrovskou příležitostí k setkávání s kamarády,
ochutnání skvělé kávy ze stánku za pódiem, poslechu výborných kapel, "klepání kosy" při poslechu kapel na zadní louce po půlnoci... Z pohledu porotce byl letošní ročník pro mě tak jako každý rok příjemnou „povinností" , můžu potvrdit, že jsme se jako porotci shodli skoro ve všem, úroveň vystoupení kapel byla dobrá. U žádné kapely jsme neměli pocit, že je to průšvih, ale také, až na výjimky, že je to super. Oceněné kapely předvedly, dle našeho názoru, skutečně nejlepší vystoupení, myslím, že si to skutečně zaslouží.
Vzhledem k tomu, že jsem se nemohl, z důvodů zaneprázdnění, zúčastnit sobotního ani nedělního programu, nemohu se k tomu bohužel vyjádřit. Ale jak jsem slyšel z ohlasů, bylo to opět super. Ještě takovou perličku. Letos jsem se poprvé dostal alespoň na kousek soutěžního promítání na Duhové scéně. Myslím, že si to příště, pokud to bude možné, určitě nenechám ujít celé.

Aleš Quack Kubis (19.09.2016)



Ahoj Aligátore,
děkujeme za krásný zážitek na Bouzově.

Za "Přeletky" zdraví Romana (12.09.2016)



Dobrý večer, Aligátore,
děkujeme ještě jednou za všechny fotky, udělaly nám všem velkou radost. Připomenulo nám to zase, jak bylo v Mohelnici letos krásně a donutilo nás to trochu počítat..... V roce 1999 jsme byli dnes již s manželem na Mohelnickém dostavníku poprvé. Bylo nám dvacet, byli jsme čerstvě zamilovaní. Do Mohelnice jsme přijeli vlakem, prošli jsme pěšky celou Mohelnici s batohem na zádech. Když jsme si kupovali vstupenky, vyhráli jsme v tombole kazetu skupiny Poupata a ptali jsme se, kde si ji můžeme vyzvednout. Jeden z pořadatelů, kterého mimochodem potkáváme každý rok, nám řekl: "No, musíte se zeptat za pódiem Aligátora". Tehdy jsme vůbec nevěděli, o kom to mluví, ale tato věta nás doma provází do dnes vždycky, když někdo z nás něco neví …. Tak jako Dostavník je pro nás každý rok krásnou tečkou za létem a prázdninami. Za ty roky jsme se hodně změnili, dostudovali, vybudovali si zázemí v práci, pořídili si mobil, auto, postavili dům, založili rodinu a taky trochu zestárli. Moc Vám děkujeme za to, že Mohelnický Dostavník se nemění, nestárne a že je tu pořád s námi. Děláte úžasnou věc, za kterou je určitě spousta práce.
Přejeme Vám, aby se ta práce pořád dařila a těšíme se zase příští rok na náš 18-tý a dceřin 3-tí Dostavník.

Darina, Roman a Christinka Špačkovi z Blanska (12.09.2016)



Ahoj Aligátore,
Zdravím Tě za celou kapelu KOFE@VLNA. Moc bych chtěl poděkovat za pozvání na nejlepší folkový festival u nás. Hlavní scéna byla pro nás odměnou za letošním počinem a to vydání naší debutové desky Odlesky pravdy. Tak trochu se nám povedlo oslavit i naše kapelní novorozence Sofinku a Ríšu a pevně věříme, že jim budeme moci příští rok ukázat, jak je v Mohelnici skvěle. Děkujeme moc a držíme palce do dalších ročníků.

VLNA - KOFE@VLNA z Olomouce (12.09.2016)



Popravdě musím napsat, že jsme se koncertu v neděli na samém závěru festivalu lehce obávali. Zůstanou lidé až do neděle? Nebudou už moc unavení? A nebude to celé takové smutné, když už festival bude končit? Obavy zmizely během první písně koncertu. Tímto vzkazem smekáme nad výdrží všech Dostavníkových posluchačů a děkujeme vám, že jste i v parné poledne vytvořili nádhernou koncertní atmosféru. Pro nás to byl velký zážitek. Stejně velký zážitek pro mne bylo zpívat na pódiu rozlučkovou hymnu. Vlajky pomalu sjížděly dolů a pod pódiem stovky lidí zpívaly o tom, že se "příště zase sejdem". Ta chvíle souznění a dojetí byla nádherná.
V tu chvíli mi došlo, že Dostavník není jen tak nějaký festival, ale že je to srdeční sešlost. Tak snad opět v příštím roce. No to se ví...

Za kapelu Epydemye Lucka (07.09.2016)



Chceme touto cestou poděkovat za pozvání a úžasný zážitek. Strašně moc jsme si to na 41. Mohelnickém dostavníku užili a budeme se těšit, že se někde brzy potkáme.

Za kapelu Pocity Michal Pospíšil (06.09.2016)



Za poslední roky odehrála jihočeská kapela SEMTAM vždy kolem třiceti letních festivalů. Jsou však takové festivaly, které se táhnou jako červená nit celou pětatřicetiletou historií kapely. Už jich není mnoho. Mezi takové patří Mohelnický dostavník. Dostavník není jen klasickou přehlídkou významných kapel českého folku a country. Z tohoto festivalu na vás dýchne zvláštní přátelská atmosféra. Významným počinem organizátorů je i propojení festivalu s televizí Noe a rádiem Proglas. V poslední době je podobná mediální podpora tohoto této hudby spíše výjimečná. Za to velký dík! Průvodní slovo Vaška Součka, který nikdy nebyl jen klasickým konferenciérem ale spíše vizionářem, předávajícím i v dobách nesvobody svobodná slova. Vždy mne naplní blahem už jen svou přítomností. Svým slovem dokáže nabudit hektickou atmosféru u diváků a tím i velice příjemné prostředí pro kapely. Kapela SEMTAM na dostavníku několikrát vystupovala ještě v dobách sestavy s Pavlínou Jíšovou a později i v jiných sestavách. Znovu jsme měli štěstí při svém znovuzrození před několika léty, když jsme byli zas pozváni kamarádem a letitým příznivcem Aligátorem. Velice nás potěšilo, že jsme mohli letos oslavit na dostavníku 35 let od založení kapely.
Mohelnický dostavník se stal pro nás kultovní záležitostí, stárne jako dobré víno. Díky za všechno i za originální dar zelné "salátové " – Mohelnický zelňák. Ten převedla naše zpěvačka Léna do podoby několika kil zelňáků, které jsme zkonzumovali za týden na zkoušce a po cestě v autě na další hraní.
Přeji hodně zdraví a dlouhou výdrž v organizování. Jako si přejeme v tuto dobu aby nám to v kapele ještě dlouhou dobu vydrželo, stejně tak přejeme Mohelnickému dostavníku stávající zdravotní kondici a mnoho let dalšího života.

Luboš Marek a SEMTAM (04.09.2016)



Milý Pavle,
nesmírně si vážím vytrvalé, gigantické a pedantické práce, díky jíž obrůstá věhlas Mohelnického Dostavníku jako festivalu všestranně nevšední úrovně přes čtyři desítky let (a dva režimy) po celé republice; nesporně se přenáší i přes hranice. Přemírou slov bych jen rozměnil vysoké mínění na drobné mince; namísto obšírné chvály přeposílám fotografické soubory anonymních portrétů publika p. Tomáše Dandy jako nad jiné výmluvnou argumentaci a poděkování pro všechny, kdož kdy Dostavník podpořili, podporují, a pevně věřím, že i podporovat budou. Fotografie z očí neprchá a můžeme nad ní o její výpovědi přemýšlet; lepší dokumenty spokojenosti, vlídnosti a dobré nálady jako poselství „městu a světu“ neznám.
Hodně zdraví, síly, štěstí a přízně osudu do dalších let Tobě, Tvé rodině i Dostavníku.

Vašek Souček (02.09.2016)



Milý kamaráde Ahoj!
Mohelnický dostavník pre mňa veľmi veľa znamená. Bol to festival, kam som zo Slovenska pricestoval ešte ako malý chalan. Bolo my čtrnást a všetko som hltal plnými dúškami. Teraz sa mi podarilo čtvrtý krát stát na hlavnej scéne a celkovo sme už päťkrát koncertovali na festivale. To je splnený sen, ktorý žijem a môžem si vďaka Tvojmu entuziazmu a pracovitosti milý Pavle, vychutnávat a tešit sa. Každý rok tu stretnem pohodových a usmiatych divákov a niektorí už patria do okruhu priateľov a tešíme sa , že sa za rok opäť sejdem :-) Vynikajúca hudobná aj organizačná úroveň, podpora talentov, neutíchajúci duch kamarátstva a tradícií, to sú hodnoty , ktoré tento festival radia medzi najlepšie v Európe. Mohelnícky dostavník je maják, čo sa navedie do správneho prístavu. Nech ešte dlho svieti a nedovolí zablúdiť.

Roman Feder – Funny Fellows SK (02.09.2016)



Mohelnický dostavník má v mém srdci místo na nejvyšších příčkách. Letošní ročník mně o tom opět přesvědčil. Je pro mne velká čest si zde zahrát, vážím si toho.

Míša Leicht – COP Plzeň (31.08.2016)



Milý Aligátore, jsi člověk velkého srdce a obrovské síly. Kdo jiný by dokázal už po tolikáté bravurně zaranžovat celý scénář a program tak velkolepého setkání tisíců přátel trampské, folk, bluegrass a country music? Dostavník, to nejsou jenom písničky, to je způsob života....Ani nevíš, jak moc Tě obdivuji, že jej rok co rok tak bravurně zvládáš - k velké radosti nás všech s toulavou duší a nás všech, komu voní dálka, kouzlo osadních ohňů a podmanivé melodie zrozené ze šesti strun....Miluji atmosféru osadního ohně, který rok co rok v Mohelnici vzplane, miluji chvíle, kdy se semkne kruh kolem něj a písničky znějí ještě dlouho přes svítání..... A dobře vím, že dovolí-li mi to zdraví, že příští rok ZASE SE SEJDEM…Díky, že jsi, a díky, že je Dostavník.

Myšák (31.08.2016)



Ahoj, Pavle, kamaráde!
Již naslouchám hudbě vln Dunaje v Bratislavě. Díky za letošní 41. Mohelnický dostavník® Bůh nám požehnal super počasí, ať mu za to zní chvála! Trošku jsem nahlédl pod pokličku přípravy Dostavníku a proto vím, co tě to stálo sil. Také děkuji tvé Marcelce. Bez ní bys to nezvládl ... A bez týmu taky ne! Festival pod Mohelničákem není jenom o zpívání, ale také o setkání, povídání si a čiré lidskosti spolu sdílet příběhy písniček a jejich protagonistů.
Děkuji členům skupiny Pouta, kteří přežili personální otřes za to, že odvážně nastartovali novou etapu svého působení. “Taťka” Pavel Vám moc fandí a žehná!
Jako knězi mi udělala radost nedělní mše svatá na zadní louce: cca 250 přítomných, 130 rozdaných sv. přijímání může kněze jenom potěšit. Příjemně překvapila skupina Z Hecu. Kluci z Prahy mě zaujali svým talentem, skromností a upřímností v kuloáru. Radost mi udělala děvčata The Addams Sisters z Moravičan a skupina Epydemye, která finišovala v závěru Dostavníku. Písněmi z jejich posledního alba “Kotlina” poslal 41. Mohelnický dostavník do světa poselství potřeby pokoje a míru, ale také varování před totalitními režimy, xenofobií a před kulturou smrti. Děkuji Bohu za krásný závěr prázdnin v mém oblíbeném regionu.
A věřím, že se opět sejdem!

kamarád Pavel – Bratislava (30.08.2016)



Trampská hymna Vlajka a hned po ní Pozdrav po hvězdách, hold těm, kteří už letos do Mohelnice přijet nemohli. Tak začíná každý rok Mohelnický dostavník a ani 41. ročník nebyl výjimkou. Stejně tak k Dostavníku patří příjezd vybraného muzikanta na koni a kapely na bryčce coby začátek sobotní Galapřehlídky, večerní zpívání u táborového ohně, soutěž filmů, nedělní mše svatá nebo závěrečné společné zpívá No to se ví, zase se sejdem. To všechno jsou jistoty a návštěvníci letošního ročníku, kterému mimořádně přálo počasí, to pochopitelně ocenily. V době, kdy různé akce vznikají a zanikají, kdy se posouvají žánry, kdy jedni tvrdí, že „folk žije“, ale média mu nedopřávají patřičnou pozornost, zatímco druzí vidí budoucnost folku pouze v propojení s dalšími žánry, Mohelnický dostavník zůstává konzervativní jistotou na tuzemské festivalové scéně.
Sám si už léta jezdím do Mohelnice především vychutnat příjemné prostředí, připomenout to, co důvěrně znám – ať už je to Folk Team, Epydemye, Žalman nebo Funny Fellows – a tak trochu doufám, že soutěž kapel přinese nějaký výrazný objev. Letošní soutěž byla – v dlouhodobém srovnání – průměrná. Málo vyslovených průšvihů, ale také pomálu takových výkonů, z kterých by člověku spadla čelist. Ano, Choroši, Bonsai č. 3 nebo Pocity jsou kapely, které hrají solidně a jejich písně se příjemně poslouchají, ale všechny dobře znám a žádná z nich tentokrát nepřekvapila výrazně lepším výkonem než obvykle. Nakonec mi však soutěž přinesla dva silné zážitky – Sasaband, tedy novou kapelu ostravského muzikanta Petra Sasína, a Z hecu, které jsem zatím znal pouze z nahrávky a kteří mě naživo naprosto přesvědčili: prací s dynamikou, frázováním, celkovým pódiovým projevem včetně kultivovaného uvádění písní, a v neposlední řadě neotřelými texty, které se vymykaly zbytku soutěžního odpoledne a večera.
Dostavník pochopitelně i letos přinesl řadu dalších výjimečných zážitků: loučení skupiny Bujabéza se zpěvačkou Zuzkou Mimrovou, oslavu Žalmanových sedmdesátin, novou sestavu skupiny Pouta nebo třeba příjemný recitál skupiny Malina Brothers. A v neděli dopoledne jsem měl pocit, že i na festival akustické hudby, jakým Dostavník je, se hodí hudba brněnského dua Evolet, které si trouflo svůj folk – hudbu postavenou především na textovém poselství – proložit elektronickými zvuky. Měl jsem radost z toho, jakou měl David Švestka ze skupiny Kapky radost ze zisku ceny Proglasu Za krásu slova. A závěrečné recitály Půljablkoně a Epydemye byly podle mne výbornou tečkou za festivalem, který je sice konzervativní, ale současně v rámci žánru otevřený novým proudům a mladým trendům.
Na jinak mimořádně příjemném festivalu mě letos zamrzela jediná věc. Během těch tří dnů jsem byl několikrát svědkem naprosto zbytečných narážek na současnou uprchlickou krizi a konkrétně na islám. PROČ? ptal jsem se sám sebe znovu a znovu. Proč někdo cítí potřebu kazit tak harmonickou akci zaváděním řeči na téma, které společnost rozděluje? Sám patřím mezi ty, kteří mají z pánů Konvičků, Okamurů, Zemanů a Ovčáčků tisíckrát větší hrůzu než z budování mešit – ostatně o měsíc dříve jsem na jiném festivalu vedl příjemný rozhovor s muslimskými hudebníky. Ale o to tady nejde. Smutné je nastolovat takové téma v okamžiku, kdy je to naprosto zbytečné a kdy to skutečně nemůže přinést nic dobrého.

Milan Tesař (Radio Proglas) (29.08.2016)



Vážený pane Nenkovský, vím, že takovýchto poděkování se k Vám dostalo hodně, ale přesto bych Vám chtěla napsat pár následujících řádků. Na „Dostavník“ jsem nakonec nejela vlakem - s kolem a stanem, ale autem a s manželem. S manželem, který mi 36 let „vysvětluje“, že na takovou akci se mnou nikdy nepojede. Po prvním dnu mi řekl, že až sem pojedeme podruhé… A po slavnostním ukončení řekl, že příští rok pojedeme už ve čtvrtek, tak – jak jsem původně chtěla …
Vím, že nejsme žádní odborníci a znalci, ale v rozsahu tak veliké akce , jsme ocenili ohleduplnost všech účastníků, jejich disciplínu“ třeba v tom, že po ukončení festivalu nezůstaly v prostorách kelímky, lahve a tácky – ba ani vajgly. Nemluvím o účinkující – to nemělo – samozřejmě - chybu a kvůli tomu jsme tam jeli !!!!!! A já, která mám občas tu „čest“ mít na starosti organizaci firemních akcí, hluboce smekám před Vaší obětavostí a precizností – včetně toho, s jakou ochotou a vstřícností řešíte protivné jednotlivce, kteří při všech těch Vašich starostech otravují a mění požadavky na ubytování.
CELÁ AKCE NEMĚLA CHYBU A DÍKY !!!!!!!

Jarka Šlechtová – Třebíč (29.08.2016)



Letošní ročník se nesl ve znamení krásného počasí,skvělé muziky,pohody a v atmosféře přátelství s lidmi naladěných na stejnou vlnu. Tento festival je moje srdeční záležitost.Letos jsem byl po 22-té.Mám radost také z toho,že jsem viděl a slyšel kromě zavedených kapel i mnoho mladých nadějí,kteří mají obrovskou chuť hrát a rozdávat radost.A také velké díky Aligátorovi za super dramaturgii a všem pořadatelům za to, že jsme měli veškerý komfort.
Tak zase za rok na našem Mohelničáku ahoj!!

Tomáš Charous (29.08.2016)



Včera jsem se vrátil z překrásného festivalu Mohelnický Dostavník, který mě i letos zcela nabil energií. Děkuji mnohokrát hlavnímu organizátorovi a srdci celého Dostavníku - Pavel Aligátor Nenkovský , který už 41 let dělá tuto překrásnou akci. Děkuji moc také všem členům kapel Self Made a Marod, se kterými je mi vždy velkou ctí hrát a uvědomuji si to čím dál víc a děkuji také všem ostatním, kteří se na té krásné atmosféře podíleli! Letos jsem měl obrovskou poctu - přijet při zahájení Gala programu zahajovacím průvodem na koni - a i za tuto nádhernou možnost a zkušenost ti kamaráde Aligátore moc děkuji!
Modlím se za další ročník tohoto úžasného festivalu.

René Tesák Matlášek (29.08.2016)



Jsme vítězi festivalu Mohelnický dostavník 2016. Zdravíme všechny fanoušky.
Tento víkend jsme se od pátku 25. 8. do neděle 28. 8. 2016 zúčastnili soutěžního folkového festivalu v Mohelnici na Moravě
s názvem Mohelnický dostavník, stali se jeho absolutním vítězem a odnesli si hned několik cen. Cenu za nejlepší kapelu festivalu, cenu Českého rozhlasu Olomouc a cenu televize NOE. Buď ještě tento rok nebo, až příští se uskuteční náš koncert ve studiu Českého rozhlasu v Olomouci, který bude živě přenášen na Youtube a v neposlední řadě také koncert ve vysílání televize NOE. Vše je ještě v jednání, nicméně se o všem zde včas dozvíte. V nejbližších dnech se tedy můžete těšit na pár fotografií z letošního Mohelnického dostavníku a ti z Vás, kteří by se chtěli přijít podívat na některý z našich dalších koncertů, mohou dorazit např. příští sobotu 3. 9. 2016 od 15:30 hodin na Slavnosti piva do Písku. Hrajeme od 15:30 do 16:30 a vstup je zdarma, dále 9. 9. do pražské Malostranské besedy anebo v sobotu 10. 9. na festival Jičín Město pohádky. Více na: http://bandzone.cz/zhecu
Těšíme se na vás.

Všechny zdraví kluci Z HECU (28.08.2016)



Oheň, osadný táborový oheň.
Ľudia od pradávna mali oheň vo veľkej úcte. Založiť ho bolo umením. Existovali ľudia poverení udržiavaním ohňa, ktorý im nesmel zhasnúť. Oheň bol znakom domova. Ten ktorý nám slúži, znamená život, teplo, kruh priateľstva spriaznených duší. Je to symbol, ktorý nás spája. Trampi sú milovníkmi života v prírode, romantiky a dobrodružstva. Sú kamarátmi, uzatvárajú priateľstvá a spájajú sa do trampských osád. Na svojich slezinách a potlachoch zapaľujú táborové ohne. Najslávnostnejším a najpríťažlivejším je Oheň Veľkého Ducha. Je to vlastne oheň pre Boha Stvoriteľa. Obsahuje sedem tajomstiev Lesnej múdrosti a štyri zákony, z ktorých každý má tri poučenia ako sa správať v prírode. Medzi mimoriadne a veľkolepé trampské slávnosti patrí MOHELNICKÝ DOSTAVNÍK. Každoročne sa ho zúčastňuje veľa trampov, ktorí majú aj tohto roku pripravený bohatý program od štvrtku 25.8.2016 do nedeľe 28.8.2016.
V noci zo soboty na nedeľu o 21. hodine vzplanie slávnostný osadný táborový oheň dvoch spriatelených osád z Nitry - ČIERNY TROJUHOLNÍK a HLADUJÚCI ZUBRI. Títo, spolu so svojimi hosťami, skvelými kapelami SEKVOJ, BRZDAŘI, MAROD, CHOROŠI, B.P.T. vám budú hrať a spievať známe a obľúbené trampské piesne. Zvlášť očakávame tie ešte nepoznané. Piesne pri osadnom táboráku vytvárajú pravú trampskú atmosféru, ktorá isto vydrží až do rána.
Všetkým účastníkom 41. ročníka Mohelnického dostavníka, predovšetkým organizátorovi Aligátorovi a jeho pomocníkom zo srdca želám zdar, úspech a pohodu, zároveň poďakovanie, že sa tejto slávnosti môžeme zúčastniť.

Old Sheriff z T.O. ČIERNY TROJUHOLNÍK a T.O. HLADUJÚCI ZUBRI, Nitra SK (20.07.2016)



Ani nevíš jak moc se na Dostavník těšíme (psáno po úspěchu ve finále Mistrovství světa v interpretačním umění v Hollywoodu).

René Racek Matlášek - MAROD - USA - Hollywood (17.07.2016)



Ahoj Pavle,
v pátek, 20.5. odpoledne jsme náhodou (tím "jsme" myslím celou kapelu, protože jsme zrovna natáčeli nové CD) viděli koncert k 50ti letům Rangers z 40. Mohelnického dostavníku® na TV Noe. Myslím, že to bylo docela povedené a profesionálně sestříhané, každopádně to mělo skvělou náladu. Takže tímto Ti děkujeme za Tvoji pomoc na realizaci tohoto pořadu, přejeme úspěšný Dostavník 2016 a těšíme se na další případnou spolupráci.
Měj se krásně a ahoj . „Pokud se nic mimořádného nestane", tak se příští rok rádi zúčastníme. Ještě jednou díky a přejeme hezké léto

Mirek Řihošek – Rangers (26.05.2016)



Tak, posílám do Mohelnice velké ahoooj,moc rád vzpomínám na dny strávené na Dostavníku. Jezdil jsem tam se synem a dcerkou od jeho 4 let až do dospělosti . Rádi vzpomínáme a zůstali jsme věrni této muzice. Ještě jednou zdravím a přeji Dostavníku mnoho dalších krásný koncertů a hodně příjemné a slušné publikum.
To byl jeden z mála festivalů kde se ráno bez řečí a úplně samozřejmě uklízelo.
Tak ahoj.

Jenda (10.05.2016)



Nejlepší Pavle Aligátore.
Při příležitosti přicházejícího Nového roku 2016 Ti chceme (Trees, Peter, Brunhilde a Gert-Jan) a Tvým nejbližším popřát všechno nejlepší. Přejeme Vám krásný a dobrý rok s hodně štěstím a hodně zdraví. Pořád s velkou radostí vzpomínáme na poslední Mohelnický Dostavník. Fantastický a nádherný!! Taky bylo skvělé, že jsi poprosil kamaráda, aby nám překládal. Tak jsme se s Tebou mohli více pobavit a více se dozvědět o festivalu. Od Mloka jsme dostali dvě fotky, kde stojíme s Tebou a Mlokem na pódiu. Doufáme, že se Ti podařilo zasadit květiny (tulipány). Nezapomeň je pak pravidelně zalévat až vylezou první lístečky.
Na webu jsme si všimli, že i v tomto roce bude Mohelnický Dostavník, č. 41! Super!! Zase se to podařilo! Zase se uvidíme a promluvíme si. Moc se na to těšíme!
Se srdečnými a přátelskými pozdravy

Peter van Wijk en Trees van Wijk-Gresnigt Holandsko (08.01.2016)



Milý Aligátore,
po pár měsících Vás opět z Opavy srdečně zdravím. Tento týden jsme s určitou nostalgií znovu prohlíželi fotky z Dostavníku a k naší velké radosti jsme objevili Vaše PF a oznámení, že se i letos náš oblíbený festival uskuteční. Přiznám se, že mi to až vehnalo slzy do očí, jakou jsem z toho měla radost, protože pro mě osobně tento festival hodně a hodně moc znamená a nejen pro mě, ale i pro celou naši rodinu. Proto bych Vám jménem celé naší rodiny chtěla popřát do toho letošního roku hodně zdravíčka, sil a optimismu, abyste tu „Dostavnickou káru“, kterou už tolik let vezete, opět ve zdraví a duševní pohodě zvládnul dovézt až k srpnovému cíli ...
Mimochodem letošní ročník bude pro nás mimořádný, protože nás přijede víc - a nejen pokud jde o počet dětí, ale i nás dospělých. V létě jsme poprvé vytáhli mého tatínka na jednu akci naší nejoblíbenější kapely Marien. Líbili se mu tak, že se za námi přijel podívat na Bouzov a oznámil nám, že letos, kdy shodou okolností bude jako Vy slavit 65tiny, pojede s námi rovnou na 2 festivaly - do Vysokého Chvojna a do Mohelnice. A já jsem moc ráda, že mu můžu říct, že do Mohelnice díky Vám pojedeme!!! MOC Vám za to DĚKUJEME a už se těšíme!
Krásný víkendový večer přeji.

Marie Doleželová s rodinou (08.01.2016)



Tak mne „hlídač stránek“ sdělil že se na webu MD něco změnilo a ejhle, chmury a pochyby o tom, byl-li 40. ročník poslední jsou zatím rozehnány. Dneska první pozitivní a radostná událost!!!! Díky za to, že to nevzdáváš, ani nevíš kolika kamarádům a souputníkům děláš svým rozhodnutím radost. Konec prázdnin bez MD, to si již nedovedu představit.
Hezký den do Mohelnice mnoho sil do roku 2016 a hlavně zdraví!

Berry, Contry Klub Halenkovice (04.01.2016)



Zdravím ze Znojma.
Moc děkuju za celou naši rodinu za potěšující a povzbudivou zprávu, tentokrát už oficiální. Věřím, že Mohelnický dostavník si přízeň svých lidiček udrží, i když se třeba hned "neozvou" a k nějaké reakci je vyburcuje až strach, že už by Dostavník přijet nemusel... Jsem ráda, že se "zase sejdem"- víc se k tomu vážně asi říct nedá.
Dostavník je Dostavník a žádný jiný festival se mu prostě nevyrovná a rozhodně by ho nemohl nahradit.
Ještě jednou moc děkuju a přeju hodně sil, ochotných a štědrých příznivců a neutuchající nadšení celému velkému týmu Dostavníku!!!

Eva Švejcarová (04.01.2016)



Ahoj Pavle, kamaráde!
Nejdříve přijmi poděkování za super dobrou novoroční správu o Dostavníku 2016! Pro nás, fanoušky a účastníky festivalu je to radostné sdělení “hezky od podlahy” nového roku.
Čínské přísloví říká: “Naděje je jako cukr v šálku čaje, i když je malý, osladí vše.”
Pro zpěváky a hudebníky country and folk music je opět naděje, že budou přizváni na “prkna, která znamenají svět dobré písničky”.
Tobě, Marcelce, rodině a celému týmu žehnám a přeji všem přátelům Mohelnického dostavníku požehnaný rok!

kněz a kamarád Pavel z města na Dunaji (01.01.2016)



© 1998 - 2017  Václav Jokl & Pavel Aligátor Nenkovský  | Licenční podmínky  | Prohlášení o přístupnosti