Úvod

Vaše názory na Mohelnický dostavník®

Na této stránce Vám budeme nabízet kladné i záporné ohlasy na Mohelnický dostavník. Budeš-li chtít i ty přispět svým názorem, zašli tento na adresu hlavního pořadatele: aligator@mohelnickydostavnik.cz

 Rok:  2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 


 Třídit názory podle datumu od:  nejnovějšího - nejstaršího
  

2007

Mohelnický dostavník: osobitá chuť a vůně
Mohelnický dostavník lpí na tradicích jak angličtí lordi. Vsadím se, že ten nápad začínat v pátek se soutěží kapel už v 16 hodin pochází z nějakých prvních ročníků festivalu, tedy z doby někdy před 30 lety, kdy všichni návštěvníci neznámého nováčka mezi festivaly pocházeli z Mohelnice a ve dvě si odpíchli, takže nebyl důvod, aby pořádající kapela Smolaři Mohelnice zahájení Vlajkou zbytečně protahovala. Bohužel, rubem lpění na tradicích pak je to, že pokud se mi páteční odjezd ze stověžaté matičky podařil, stihl jsem poslední dvě soutěžní kapely, když se nezadařilo, nestihl jsem žádnou. Druhá možnost nastala, bohužel, letos. Když jsem pročítal seznam soutěžících (Pranic, Bonsai č. 3, Domino, Vltavín, Přístav, Pupkáči...), bylo mi to samozřejmě líto. Jako svého favorita v soutěži jsem vyhodnotil Kaluže, ale měl jsem za to, že určitě vyhrát nemohou. Vyhrály u poroty i u diváků. Nevím, jestli jsem propadl teorii elitní (hudební kritik vždycky preferuje jiné kapely než většinový divák, prostě se nemohou shodnout), nebo parazitní (hudební kritik je hlupák a hlušec, hudbě nerozumí a jediná jeho touha je škodit, proto se nikdy nemůže shodnout s muzikanty - tedy ani s těmi, kteří tvořili porotu soutěže), nebo oběma najednou, ale opět jsem se přesvědčil, že život je naštěstí jinde. Ale to předbíhám: vyhlášení výsledků proběhlo samozřejmě až druhý den. Jeden z favoritů, slovenský Divozel, byl ze soutěže vyřazen, protože ji – podobně jako já – nestihl. Tento fakt se jeví jako zajímavý příspěvek do bouřlivé diskuse o vyřazení My3.avi na jihlavské Portě. Varuji ale před jednoduchým srovnáváním; nevyslechl jsem sice detailně obě strany, ale mám pocit, že to v Mohelnici proběhlo trochu jinak. Tři kapely hlavního pátečního programu přijely z prostoru mezi Prahou a Plzní: BlueGate, Bezefšeho a Hop trop. BlueGate si zaslouží pochvalu za to, jak se jim podařilo utrhnout publikum. Byl jsem přesvědčen – podle obdobných minulých zkušeností – že bluegrassová kapela jejich rozměrů nemá příliš mnoho šancí v Mohelnici výrazněji zaujmout: nikoli, podařilo se. Bezefšeho bylo ve velké formě, jako ostatně všude, kde jsem ho letos v létě potkal. A konečně Hop trop – hlavní hvězdy večera, písničky, které si zpívali všichni, veselé historky a velký úspěch.

Nevím, jestli to bylo jako kompenzace za zmeškanou soutěž, ale podařilo se mi letos zcela mimořádně neusnout ihned po skončení hudební části noci, takže jsem shlédl aspoň část filmové soutěže, i s vítězným snímkem. Tím se stala vtipná pantomima na téma člověk a jeho odraz v zrcadle jménem Buongiorno od Mela Prina z Itálie. Z dalších oceněných krátkých filmů jsem viděl Pozdrav z Dostavníku od Ladislava Ženožičky, v podstatě krátký profil Fleretu a Jarmily Šulákové natočený na (loňském?) Mohelnickém dostavníku.

O to delší „noc“ jsem pak měl ráno, takže jsem přišel o 16 strun a šmytec a podruhé na jednom festivalu i o Divozel. Wabiho Daňka s Milošem Dvořáčkem už jsem vnímal zcela bděle: kromě Wabiho klasiky ve dvou zahrál taky Miloš sám (Sotva se narodíš), na píseň Jody & The Kid z alba Nech svět, ať se točí dál přišel Sabinu vypomoci foukačkář zvaný Hope. Při jejich vystoupení se poprvé objevila důležitá postava letošního Mohelnického dostavníku, Muž s transparentem. Tentokrát na něm měl nápis „Wabi Daněk, vítěz Porty 1971 a 1974“. „Ještě jsem taky vyhrál Zlatou Portu: proč to tam není?“ komentoval situaci s přehledem Wabi. Posledním číslem sobotního dopoledne byl modrý nářez kapely COP, očekávatelný, potěšující. Následovalo vyhlášení cen, kterých se, jak známo, v Mohelnici uděluje pěkná řádka. Mohli jste o nich samozřejmě už číst v nějakém rychlejším médiu, přesto předložím stručný výčet. O vítězných Kalužích už řeč byla. Porota ocenila ještě Domino (2. místo), Přístav (3. místo) a Katarzynu Pawłowicz, houslistku polské skupiny Czas na Grass (čestné uznání za instrumentální výkon). Diváci vybírali rovněž nejlepší písničku (Cyklistická Blanky Tornádo Prudilové v podání Pupkáčů) a nejveselejší písničku (cena Mohelnický chechták: Srni Ondřeje Paděry a Martina Pachla v podání Kaluží), hlasovali pro nejoblíbenější kapelu na internetu (Pupkáči) a volili osobnost festivalu (tradičně otec zakladatel Pavel Aligátor Nenkovský). Své ceny uděloval i Český rozhlas Olomouc, starosta Mohelnice (shodli se poněkud diplomaticky na skupině Czas na Grass) a sponzor festivalu, firma Hella (skupině Přístav). Tři písně za vítězství si pak směly zahrát Kaluže; potěšilo mě jaký ohlas měl i v nesoustředěné polední atmosféře „trampský hip hop“ Do maskáčů.

Poledním dostavníkem, který je další z tradic, přijely tentokrát dívky z Přeletu M.S., loňské vítězky soutěže, které měly rezervované místo v hlavním programu. Ten začal pod taktovkou uvádějícího Vaška Součka ve 14 hodin vystoupením Kamelotu. Romana Horkého a jeho chlapce jsem neslyšel už dost dlouho, takže jsem vděčně přijal cokoli počínaje přídavkovými Zachraňte koně a Čas rozchodů, po bonus chystané Best Of desky, který se jmenuje Obyčejný chlápek. „Kamelot je hvězda reggae“ hlásal poněkud nečekaně transparent a vysloužil si tak Honolulu. Devítka překvapivě vystoupila ve stejný den a ve stejném bloku jako Žalman a spol., kterému přepustila Holku od koní. Usazena v židlích (kromě Jindřišky Brožové, samozřejmě) představovala v úsporné instrumentaci staré pecky i skladby z čerstvé desky Chat. Následoval již zmiňovaný Přelet M.S. a s ním půlhodinka, při které krásný dívčí čtyřhlas vítězil nad instrumenty. Spirituál kvintet se sice zmínil, že nejvíc ho na letošním Dostavníku dostal koncert v kostele svatého Prokopa v Lošticích, kde si v rámci festivalu zahrál v pátek večer, ale to rozhodně neznamenalo, že by svůj blok v hlavním sobotním programu jakkoli odflákl. „Spirituál kvintet je král folku“ hlásal k tomu Muž s transparentem a je to pravda. Vojta Kiďák Tomáško a Ríša Melichar byli další položkou nadupaného programu a také dalšími muzikanty, kteří přijeli do Mohelnice s čerstvou deskou, kterou jsou v jejich případě Srpnové trávy. „Festival Slunce uvádí“ stálo v programu u dalších dvou položek, ale Burana Orffchester se letos proslavil spíš na Zahradě, kde dostal Krtka za první místo diváckého hlasování. Na sklonku sezóny mě jejich set bavil už nějak méně, protože byl hodně „přes kopírák“. Petr Bende Band byl velice obezřetně uváděn a Bende i jeho sólový kytarista hráli výhradně na akustiky, což při stavbě některých sól působilo až komicky.

Obavy byly zbytečné: publikum přijalo hvězdu Superstar dobře. Nejlepší mi ale přišel přídavek, „píseň se kterou jsme soutěžili v roce 99 v Mohelnici na Moravském vrabci“. Následoval jeden z pilířů programu, Žalman a spol., uvedený slovy Vaška Součka o „nábožné úctě, povinné úctě, nelíčené úctě“. Jistě to všechno v reakcích publika bylo, spolu s pozorností a radostí. Muž s transparentem kupodivu nenastoupil. Na vystoupení Bokomary s Naďou Urbánkovou (nejprve zaznělo pár písní Bokomary, abych byl přesný) bylo úžasné, jak obrovsky publikum stárnoucí countryovou a popovou hvězdu přijímá. Hlavní zásluhu na tom jistě má velmi bezprostřední kontakt Urbánkové s publikem a určitě i její stále velmi dobré podání dávných hitů Country Beatu Jiřího Brabce. Jarret na závěr programu: tahle situace se na řadě festivalů stává konstantou a i v Mohelnici vyšla výborně. Kapela je hodně obměněná, za bicími sedí ještě dost nový (a velmi mladý) Tomáš Fiala, na klávesy hraje úplně nový Marek Otl (host za dočasně nepřítomného Michala Vlastu Třešňáka.) Přesto je všechno stále ve špičkové kvalitě.

Po poslední kapele jak když střelí do vrabců: někteří posluchači se shlukli na rychle vzniklém parketu pod pódiem a veselili se na country bále spolu s kapelami Czas na Grass, Lokálka a Modrá kref, někteří se přesunuli k osadnímu táborovému ohni T.O. Farwest, kde hrála řada trampských kapel (Pupkáči, Přístav...) a někteří se rozběhli po areálu autokempu a hráli a zpívali si ve větších či menších skupinkách sami, dlouho, dlouho do noci.

Aby to sobotním kapelám nebylo líto, tak i v neděli bylo zahájení programu v 8.30 nad mé síly, takže recitály Veroniky Polívkové a z drtivé části i skupiny Pranic proběhly bez mé účasti. Další dvě umělecké položky mi ale přinesly zřejmě nejsilnější zážitek z letošního Mohelnického dostavníku. Asi se tu nějak protnula atmosféra v hledišti, mé vyladění a samozřejmě výkony po sobě jdoucích Sester Steinových a Žambochů (s perkusistou Jiřím Nedavaškou). Úžasný, hodinu a půl trvající ostrov kvalitní muziky; naposled se pod scénou objevil Muž s transparentem, tentokrát hlásajícím, že „Žamboši jsou vítězi Anděla 2007“. (Ve skutečnosti ovšem 2006.) Dalo by se očekávat, že následující Lokálka bude jak z jiné planety. Možná i byla, ale radost z hraní a zpívání donesla do konce festivalu neporušenu. Začala nekonečným politickým songem Léta jdou bůhví kam (už obsahuje poslední sloku o Jiřím Čunkovi) a těšila publikum většími či menšími ptákovinami; myslím, že vlastní repertoár jí jde určitě lépe, než když hraje obecné countrybálovky.

Ale to už tu bylo poledne a s ním konec festivalu, spojený s dalšími rituály: salvou z pušek historického vojska, spoluvytvářejícího malebné vizuálno festivalu, spouštěním vystavených vlajek trampských osad a společným zpěvem písně No to se ví. Koho z důležitých osobností jsem nejmenoval? Josefa Mloka Grima, který uváděl v pátek, a Františka Petříka, který zvučil po celou dobu. Z důležitých tradic jsem nezmínil sobotní noční ohňostroj a volbu Miss, která se ovšem organizátorům asi trochu vymyká z rukou. „Místo holčiček bychom chtěli letos vyzvat k soutěžení opět mladé dámy,“ psalo se v bulletinu Dostavník Times. Marnost. Zvítězila opět „holčička“, asi čtrnáctiletá Sabina Slováková z Němčic. Jediná „mladá dáma“ mezi přihlášenými kandidátkami, osmnáctiletá Markéta Berousková, které by šerpa vítězky velmi slušela, skončila nakonec druhá. Jsou účastnice Mohelnického dostavníku tak plaché, nebo tak feministické?

Mohelnický festival je hodně mimořádná záležitost: všechny ty „tradice“, které jsem namátkou zmiňoval, přispívají k chuti a vůni, která se jinde nevyskytuje. Festival těží z výborně zvoleného a zorganizovaného umístění (občerstvovací a jiné zázemí v autokempu těsně u scény) a zejména z dovedností Aligátora a jeho týmu; pozná se, když někdo umí a ještě to dělá s láskou. Vrátím-li se k svému úvodu, možná, že ten nápad s brzkým pátečním začátkem nemusí pocházet z dávných časů. Možná, že prostě Mohelnický dostavník, jako bezesporu velký festival, sebevědomě předpokládá, že koho zajímá, ten si jistě najde nějaký způsob, jak se včas dostavit. (Mimochodem, Dostavník začíná vlastně už ve čtvrtek koncertem na hradě Bouzově; letos hrála Lucrezia Borgia a Jarret.) Tak to napřesrok zkusme.

Tomáš Hrubý - článek byl uveřejněn na stránkách "Hrubky" hudebního serveru FOLKTime (13.09.2007)



Děkuji za krásný Dostavník.
Šest let jsem zde nebyla, ale atmosféra a úroveň Mohelnického dostavníku je pořád perfektní. Vyprošujeme Vám všem mnoho sil a požehnání do dalších ročníků.

Luďka z Hrabenova u Rudy nad Moravou (13.09.2007)



Letošní Dostavník byl moc moc super!! Rok od roku je lepší a lepší!! Už ted se nemůžu dočkat příštího roku a to nejen já, ale i druhá smolinka Verunka!! Doufám, že bude opět tak super!! Moc moc zdravím !!A doufám, že si pospíšite s fotkami, protože se jich nemůžu dočkat!

Zdraví Smolinka Verunka (12.09.2007)



Mohelnice byla super. Je nesmírně příjemné hrát na akci, kde tak dobře šlape organizace a zároveň je příjemná atmosféra. Tedy děkujeme a ahoj někdy příště.

Timil – Bezefšeho (07.09.2007)



Ještě jednou díky za pozvání na Dostavník. Odjížděli jsme po countrybálu ještě v noci domů tak nebyla možnost se osobně rozloučit. Hraní na náměstí a celý víkend vůbec opět nezklamal - zase jsme si příjemně "dobili baterky" na další práci. Hodně štěstí a doufám, že se někde zase brzy potkáme - ani nebyl čas popovídat...

Radek - Pouta (07.09.2007)



Jako každoročně jste nám udělali radost zorganizováním Mohelnického dostavníku, za což Vám mnohokráte děkujeme.

Eberovi, Karviná (06.09.2007)



Ahoj Aligátore,
děkujeme Ti, že jsme letos mohli již po 20. navštívit Mohelnický dostavník. Doufáme, že to svědčí o tom, že tato akce se u nás těší maximální oblibě. Letošní 33. ročník, jsme měli tu čest prožít na opačné straně hlediště a Dostavník si vychutnat i z pohledu pořadatelů. Na kráse této akce to neubralo vůbec nic, ba naopak, zase tu byly ty tři pohodové dny s bezvadnými lidmi a dobrou hudbou. Letos, ale navíc říkáme: "klobouk dolů" všem, kdo nasadí své síly, čas i prostředky pro zajištění bezproblémového chodu tohoto festivalu. Znovu smekáme před paní Marcelou Nenkovskou, která navzdory obrovským zdravotním problémům zajišťovala vše potřebné ještě i z nemocničního lůžka. (Obdivuhodně vždy s úsměvem.) Mnoho lidí není ochotno pro ostatní udělat vůbec nic, proto děkujeme za Vaše nadšení i nemalé starosti, abyste nám ostatním účastníkům Dostavníku rozjasnily poslední prázdninové dny. Již dnes se těšíme na další ročníky Mohelnického dostavníku.

Dan, Milana a Smolinky Pruckovi z Mohelnice (05.09.2007)



Ahoj Aligátore. Připojujeme se k řadě lidí i účinkujících , kteří se zúčastnili 33. ročníku Mohelnického dostavníku a kteří ti děkují za perfektní akci. Máme tu možnost, ale hlavně čest, každoročně hrát společně s tvými Smolaři Vlajku a vzpomínkovou píseň Pozdrav po hvězdách. Pokaždé je to pro nás obrovský zážitek letos umocněný i účastí v soutěži kapel. Jezdíme po různých festivalech a někde nás zaujme To, jinde zase něco jiného. V Mohelnici však máme pocit, že jsou zde koncentrovány všechny dobré nápady a každý si přijde na své. Letos jsme dostali i příležitost organizovat slavnostní oheň za T.O.Far West Přerov. Zúčastnili jsme se jako trampská skupina již řady výročních ohňů, ale ten na Mohelnickém dostavníku měl něco specifického. Lidi, kteří přišli na oheň poslouchali, nikdo nikoho neokřikoval. Prostě krásný pohodový hraní i díky Pupkáčům a Přístavu. Moc děkujeme za pohostinnost a hlavně za pozvání.

Za kapelu Špunt Přerov - Miloš Dohnal (05.09.2007)



Ahoj Aligátore,tak už zase máme začátek školy a s ním konec Mohelničáku.Moc ti děkuji za krásné poslední dny prázdnin.Jako vždy se nám domů ani trochu nechtělo a už se zase těšíme na příští rok.Tvé manželce ze srdce přeji rychlé uzdravení-a na vás oba budeme myslet v modlitbě.Ať vám dá Bůh zdraví a sílu.

Fialka (04.09.2007)



V Mohelnici zpívali po třiatřicáté

TRAMPSKÁ POHODA
Mohelnice - S kovbojským kloboukem na hlavě, s úsměvem, a především „hudebně“ strávily stovky lidí poslední prázdninový víkend v Mohelnici. Ve zdejším autokempu se konal už 33. ročník Mohelnického festivalu - přehlídky trampské, folkové a country hudby. „Byly to úžasné dva dny plné neopakovatelné atmosféry. Potkala jsem spoustu známých, se kterými jsme poseděli u dobré muziky,“ řekla jedenatřicetiletá Lenka z Olomouce. Premiéru si na letošním ročníku odbyla například polská formace Czas na Grass, slovenští Divozel nebo Burana Orffchester a také Naďa Urbánková s kapelou Bokomara. Většina vystupujících ale na festivalu hrává pravidelně. Předsedou poroty, která vybírala nejlepší skupinu, byl Wabi Daněk.

Regionální mutace Mladá fronta DNES - střední Morava

Autor: (ls, eh) (03.09.2007)



Ahoj Aligátore,
je pondělí, zapadli jsme zase všichni do svých pracovních procesů a já doufám, že ti ten tvůj dostavníkový pracovní proces skončil s příjemnem na duši. Chtěl bych ti ještě poděkovat za nás všechny tři a popřát ti, abys co nejdříve načerpal další energii pro vše co si přeješ. Dostavník byl letos ve všech směrech jedinečný. A když i náš bubeník Juří (původem z undergroundu…J) říkal po závěrečné salvě, že tohle ještě nikdy neviděl, byl jsem moc rád, že jsme se Dostavníku mohli všichni tři zúčastnit. Dopolední hraní nás nabilo čímsi, co si budeme dlouho hýčkat. Perfektní zvuk mistra Petříka nás natolik rozmazlil, že každé další hraní někde jinde je pro nás hrůza…:-) A ten transparent mne bude chodit strašit, když si budu moc foukat a myslet si o sobě, kdoví co. Objeví se přede mnou a připomene mi, že je potřeba na sobě pořád pracovat, nestát na jednom místě a nezklamat lidské uši. Něco lidem v písničkách předávat…:-) Moc ti děkuji za to, že jsme mohli to proudění z člověka na podiu do lidí a zpět zažít na Dostavníku. Kvůli takovým hraním to všechno děláme.
Přeji tobě a tvé rodině krásný podzim, pevné zdraví a chuť dál něco dělat, tvořit.
Vždyť, co bychom si bez Dostavníku počali?...:-)
A třeba příště, nebo napřezrok, bude nám ctí!

Honza a Stáňa a Jura - Žamboši (03.09.2007)



Ahoj, Pavle!
Doufám, že budu první, kdo Ti touto cestou poděkuje za uplynulý 33. ročník Mohelnického dostavníku. Odevzdávám taky pozdravy všech, kdo se dostali do totálně zaplněného kostela sv. Prokopa v Lošticích, aby prožili nezapomenutelný večer s písníčkami a hudbou Spirituál Kvintetu dne 31. 08. 2007. Díky za to, že i my, jako sousedé Mohelnice, můžeme se podílet na festivalu. Vím, že jsi měl s přípravou nemalé starosti. I když máš zkušenosti, sám dobře víš, že každý ročník má své radosti i starosti. Finální přípravy jsi dělal v hektické době kvůli vážné operaci své manželky. Díky Bohu, že máš kolem sebe tým lidí, kteří, jak jsem sám zažil, pracují nenápadne, ale přitom perfektně. I vám všem, osobitně tvé Marcelce, která tě vždy podrží, patří můj skromný dík.

P. Pavel Kavec, kněz a kamarád (03.09.2007)



Rozpumpovaný Dostavník.
Mohelnický dostavník byl pro nás letos veliké dobrodružství. Nějací vtipálci nám vypustili dvě gumy a čajzli zrcátko, takže Juří po koncertě s Ležérně a vleže ve Strakonicích málem nocoval v Olomouci na nádraží. Naštěstí se podařilo sehnat ve tři ráno pumpičku od kamarádů, kteří zpívali u ohně na tradičním potlachu. A tak jsem několika hodně pohyby naší Škodověnce Sněhurce (jak jí se Staňkou a Juřím důvěrně zoveme) dofouknul dvě pneu a s několika sprostými výrazy vyrazil ku Olomouci. Počet pohybů nahoru a dolů při huštění kol a počet sprostých slov při řízení se zhruba vzájemně rovnal. Když jsem vylezl z auta a viděl unavenou ale velmi vychlámanou kapelu Ležérně a vleže, pronesl jsem: „…prdel?“ Což způsobilo výbuch smíchu, neboť Juří celou cestu (14 hodin) vyprávěl spřátelené kapele, jak sů Žamboši slušní a jak vůbec nemluvíja sprostě. :-) No a dopolední koncert nám spravil náladu, lidé vstřícní, špízovali uši, objevil se obří transparent ohledvá zandělštění Žambochů kdysi v březnu (první žamboší bilbórd na světě, díky za ňho!) zvuk mistra zvukaře Petříka byl nepřekonatelný. Mohelnický dostavník se zkrátka a dobře stává naší srdeční záležitostí. Díky Aligátore! Díky vám všem, co poslouchali! PS: Kde sa dá prosímvás sehnať dobrá pumpička?

Honza Žamboch - Žamboši (02.09.2007)



Budete letos hrát na Mohelnickém dostavníku ?
Budeme a já doufám, že se tam zdržíme dýl, protože jsme vloni měli ještě hraní na Slovensku a tak bych se tam chtěl zdržet, protože tam jezdím strašně rád a mnoho let. Za Aligátorem Nenkovským, za Pavlem a za jeho ženou, která dělá ohromné zelí a mají tam výbornou slivovici, ale já tam miluju prostě ten klid. Tam prostě vládne mír na tom festivalu. Mír, klid a ti lidi co tam jezdí. Já tam potkám lidi, co tam jezdili před 20 lety a mají oblečený stejný maskáče a stejný boty, jako měli před tím a holky mají stejný copy jako tehdy. Je to prostě úžasný místo setkání - kultovní místo. Přeji Aligátorovi, aby mu to ještě opravdu mnoho let vydrželo, aby ten Mohelnický dostavník žil dál a žil každým rokem tak, jak žil doposud.

Roman Horký - Kamelot - z rozhovoru pro ČR Olomouc - pořad Větrník (16.02.2007)



Jak se tak brouzdám po netu a studuji, kde že jsme to loni vlastně všude hráli, zjistil jsem že jsme vlastně ani nepoděkovali Tobě a Tvému týmu za pozvání na Mohelnický dostavník 2006. Tenhle festival mám rád a řeknu, to myslím za celou kapelu, moc se nám tam líbilo. Je to vlastně taková super tečka za krásou letních dnů na podijích a u ohňů a vůbec prostě je dobře, že tenhle festival si drží pořád svoji prestiž. Jako kapele, sice mladé, ale i trošku ostřílené, se nám u vás v Mohelnici hraje dobře a věříme že jsme na Mohelnickém dostavníku nehráli naposled. Přeju Ti tedy za celou kapelu mnoho dalších Mohelnických dostavníků a věř, že to děláš dobře.

Moc tě zdraví kapela Dovětru ze Svitav (20.01.2007)



© 1998 - 2017  Václav Jokl & Pavel Aligátor Nenkovský  | Licenční podmínky  | Prohlášení o přístupnosti